Na prvních chytech vám ruce drží, ale o pár metrů výš už cítíte, jak vám vlhnou prsty a po hladším chytu začínají sjíždět. Sáhnete proto do pytlíku s magnesiem, promnete prsty a můžete pokračovat. Jenže čím pytlík naplnit? Sypkým magnesiem, rozdrcenou kostkou? A co když místo něj před nástupem použijete liquid chalk?

Pokud s lezením začínáte, možná vám všechny tři varianty připadají skoro stejné. Vždyť nakonec máte na rukou bílou vrstvu magnesia. Při lezení ale rozdíl poznáte. Každá se jinak nanáší, jinak práší a především ji jinak snadno doplníte ve chvíli, kdy vám začnou klouzat ruce. Pojďme se proto podívat, po které sáhnout právě ve vaší situaci.

Co vlastně magnesium na rukou dělá?

Při lezení se vám potí dlaně a prsty a mezi kůží a chytem zůstává vlhkost. Právě tu magnesium absorbuje. Ruce zůstanou sušší a vy získáte lepší tření mezi prsty a chytem.

Nemusíte se přitom obalit bílým práškem až po zápěstí. Pokud máte pocit, že čím víc magnesia na ruce nanesete, tím lépe budou držet, spíš jím budete zbytečně plýtvat. Stačí, když si vytvoříte tenkou vrstvu hlavně na místech, kterými chyty skutečně držíte, a přebytečný prášek oklepete.

Při výběru proto neřešte, které magnesium „drží nejlépe“. Zaměřte se spíš na to, kde lezete, jak často potřebujete ruce znovu namagneziovat a jestli vám vadí jemný prášek, který se při používání sypkého magnesia dostává do vzduchu.

Sypké magnesium doplníte jedním sáhnutím do pytlíku

Sypké magnesium patří mezi lezeckou klasiku a velmi rychle pochopíte proč. Nasypete ho do pytlíku, připnete si ho k pasu a máte ho po ruce po celou dobu lezení. Když vám v půlce cesty začnou vlhnout prsty, nemusíte nic otevírat ani nanášet. Jednou rukou sáhnete za záda, promnete prsty v magnesiu a lezete dál.

Právě možnost rychlého doplnění využijete hlavně na delších cestách. Stejně dobře vám ale sypké magnesium poslouží i při boulderingu, kde můžete mít větší pytlík položený u žíněnky a ruce si namagneziovat před každým dalším pokusem.

S práškem se ale pojí i jedna nevýhoda, které si všimnete poměrně rychle: dostane se skoro všude. Při magnézování práší do vzduchu, usazuje se kolem chytů a jeden převržený pytlík zvládne během vteřiny vytvořit na podlaze slušnou bílou stopu. I proto některé vnitřní stěny sypké magnesium omezují a chtějí, abyste používali tekuté.

Jestli tedy lezete delší cesty a chcete mít magnesium kdykoliv po ruce, sypká varianta vám práci výrazně usnadní.

U kostky si sami určíte, co skončí v pytlíku

Když poprvé vezmete do ruky magnesium v kostce, možná budete přemýšlet, co s ní vlastně máte dělat. Žádný speciální postup ale nepotřebujete. Jde o slisované suché magnesium, které si postupně odlamujete a drtíte podle toho, jak vám to vyhovuje.

Nemusíte přitom kostku rozmělnit na úplně jemný prášek. Klidně si v pytlíku nechte větší kousky, které při magnézování rozdrtíte mezi prsty. Pokud vám právě taková struktura vyhovuje víc než jemný prášek, kostka vám umožní namíchat si obsah pytlíku podle sebe.

Výhodu poznáte také při skladování a převážení. Dokud kostku nerozdrobíte, drží pohromadě a nemanipulujete s volným práškem. Jakmile ji ale nadrtíte do pytlíku, začne se při lezení chovat stejně jako klasické sypké magnesium – snadno ho doplníte, ale stejně tak s ním budete prášit.

Kostku proto neberte jako úplně jinou alternativu k prášku. Spíš vám dává možnost rozhodnout, jak jemné nebo hrubé magnesium chcete v pytlíku mít.

S liquid chalkem necháte pytlík klidně v batohu

Tekuté magnesium na ruce používáte úplně jinak. Malé množství si nalijete do dlaně, rozetřete ho po prstech a několik sekund počkáte, než zaschne. Tekutá složka se odpaří a na kůži vám zůstane tenká a poměrně rovnoměrná vrstva magnesia.

Pokud lezete hlavně uvnitř, rychle si všimnete jeho největší výhody. Liquid chalk téměř nepráší. Při nanášení kolem sebe nevytvoříte bílý oblak a prášek se neusazuje po okolí. Proto ho některé lezecké stěny preferují a jinde se s ním můžete setkat dokonce jako s jedinou povolenou variantou.

Tekuté magnesium se navíc na ruce nanese rovnoměrně a vytvoří dobrý základ před nástupem. Horší je to ve chvíli, kdy už lezete a potřebujete vrstvu doplnit. Lahvičku na stěně jednoduše nevytáhnete, magnesium nerozetřete a nebudete čekat, až vám na rukou zaschne.

Nemusíte si ale vybírat mezi tekutým a sypkým magnesiem. Klidně je použijte společně. Před nástupem si naneste liquid chalk a nechte ho zaschnout. Do pytlíku u pasu si pak nasypte sypké magnesium, kterým během cesty doplníte místa, kde už základní vrstva nestačí.

Prášek, kostka, nebo liquid chalk? Porovnejte je vedle sebe

	Sypké magnesium	Magnesium kostka	Liquid chalk
Jak ho nanesete	sáhnete do pytlíku a rozetřete na rukou	odlomíte nebo nadrtíte	rozetřete na rukou a necháte zaschnout
Jak moc práší	hodně	po rozdrcení podobně jako prášek	minimálně
Doplníte ho během cesty?	snadno	ano, pokud ho máte v pytlíku	obtížně
Na umělou stěnu	podle pravidel stěny	podle pravidel stěny	ano
Na skálu	ano	ano	ano, především jako základní vrstva
Co získáte	rychlé doplnění	sami si určíte strukturu	souvislou vrstvu bez výrazného prášení

Lezete hlavně na stěně? Podívejte se nejdřív na její pravidla

Pokud chodíte stále na stejnou stěnu, pravděpodobně už víte, jaké magnesium tam můžete používat. Jakmile ale vyrazíte jinam, raději si pravidla předem zkontrolujte. Zatímco někde můžete bez problémů sáhnout do pytlíku se sypkým magnesiem, jinde vám dovolí pouze liquid chalk.

Při boulderingu vás výběr tolik neomezuje. Magnesium máte většinou položené vedle žíněnky a před dalším pokusem si ruce znovu upravíte. Můžete tak používat prášek, liquid chalk nebo obojí kombinovat podle toho, co vám vyhovuje.

Jinou situaci řešíte na delší cestě. Když vám několik metrů nad zemí začnou vlhnout prsty, potřebujete je vysušit bez dlouhého přemýšlení. Sáhnete za sebe do pytlíku, promnete prsty a pokračujete. Právě tady ukáže sypké magnesium svoji největší praktickou výhodu.

S magnesiem to nemusíte přehánět

Možná jste na stěně viděli lezce, kterému po každém sáhnutí do pytlíku zůstane kolem rukou oblak bílého prachu. Víc magnesia ale automaticky neznamená, že se chytu udržíte lépe.

Potřebujete hlavně vysušit místa, která se při lezení potí. Když na rukou necháte příliš mnoho prášku, přebytek stejně skončí na chytech nebo pod stěnou. Naneste si proto jen tolik magnesia, kolik potřebujete, a před nástupem přebytek z rukou oklepejte.

Pokud při boulderingu necháte chyt pokrytý silnou bílou vrstvou, vezměte kartáček a očistěte ho. Nejen kvůli ostatním. Čistší chyt vám může lépe posloužit i při vašem dalším pokusu.

Po lezení dopřejte pozornost i rukám

Během lezení chcete mít prsty suché. Jakmile ale slezete ze stěny, magnesium už svoji práci odvedlo a nemusíte ho na kůži nechávat další hodiny. Ruce si proto po tréninku umyjte a zbavte je zbytků prášku.

Pokud lezete pravidelně, sledujte také, co se děje s kůží na prstech. Magnesium ji vysušuje a u tekutých variant se může přidat také účinek alkoholu. Jakmile se vám začnou tvořit výrazné mozoly nebo drobné praskliny, věnujte rukám péči dřív, než vás bolavá kůže začne při lezení omezovat.

Jaké magnesium tedy vybrat?

Nejjednodušší bude, když se podíváte na to, jak a kde nejčastěji lezete.

Pokud vyrážíte na delší cesty a chcete si ruce upravit i během lezení, nasypte si do pytlíku sypké magnesium. Kdykoliv vám začnou vlhnout prsty, rychle ho doplníte.

Jestli vám vyhovují větší kousky a chcete si sami určit, jak bude obsah vašeho pytlíku vypadat, sáhněte po magnesiu v kostce a nadrobte si ho podle sebe.

Když trávíte většinu času na umělé stěně, nechcete kolem sebe prášit nebo vaše stěna sypké magnesium nepovoluje, vyzkoušejte liquid chalk.

A klidně spojte výhody obou variant. Tekuté magnesium vám před nástupem vytvoří základní vrstvu a sypké si připnete k pasu. Jakmile během cesty ucítíte, že vám začínají vlhnout prsty, sáhnete do pytlíku a pokračujete.