Nejlepším řešením lavinového nebezpečí je prevence – ideálně taková, že se lavinám a jejich nebezpečí obloukem vyhnete. Jenže to není vždycky úplně možné. Zvlášť nadšenci do skialpinismu, freerideři, ale i turisté se mohou za určitých podmínek s lavinou setkat, přestože dbali na všechna preventivní opatření. Co v takovém případě dělat?

Jak se chránit před lavinou? Základem je prevence

Před cestou do hor je nejdůležitější znalost rizik a připravenost.

Pro začínající turisty, skialpinisty i další nadšence do zimních sportů platí, že by sice měli znát základy ohledně pohybu v lavinových oblastech, ale současně se jim pokusit za všech okolností vyhnout. Pokročilejší nadšenci už se bez podstoupení jistého rizika neobejdou téměř nikdy.

Pojďme se podívat, jaká je definice lavinového nebezpečí, kde zjistit, jak to vypadá zrovna ve vaší oblasti a co dělat, pokud už na pád laviny ve vašem okolí skutečně dojde.

Definice lavin a lavinového nebezpečí

Pokud bychom se na laviny podívali z laického pohledu, jedná se o sesuv sněhu, který ohrožuje (nejen) člověka zasypáním.

Odborná a přesná definice zní: „Lavina je náhlé uvolnění a následný rychlý sesuv sněhové hmoty po dráze delší než 50 metrů a objemu větším než 100 m.“

Co vás však bude zajímat o něco víc, než definice laviny je lavinové nebezpečí a jeho rozdělení. Právě podle toho se totiž můžete orientovat, zda na skialp či túru vůbec vyrazit.

Lavinové nebezpečí je v horách přítomné stále a dělí se do pěti stupňů:

1. nízké,
2. mírné,
3. značné,
4. vysoké
5. a velmi vysoké.

Nejčastější chybou nadšenců do zimních sportů je podceňování nebezpečí třetího a čtvrtého stupně, které už značí poměrně velké riziko. Pojďme si jednotlivé stupně rozebrat trošku podrobněji.

První stupeň lavinového nebezpečí

Nízké lavinové nebezpečí značí, že je situace bezpečná a můžete do terénu vyrazit s minimálními obavami z pádu laviny. Pravděpodobnost jejího uvolnění je možné pouze při velkém dodatečném zatížení (to znamená pohyb dvou a více lyžařů bez rozestupů, pohyb sněžných strojů, pohyb horolezců apod.)

I v případě prvního stupně lavinového nebezpečí je důležitá opatrnost a znalost toho, co v případě uvolnění laviny dělat. Při prvním stupni lavinového nebezpečí dochází přibližně k 7 % nehod. Opatrnost je na místě v oblastech, které mají 40° a větší sklon.

Druhý stupeň lavinového nebezpečí

Mírné lavinové nebezpečí je v horách normální situací. Na strmých svazích je sněhová pokrývka pouze středně stabilní, ale ve většině terénu je dostatečně zpevněná a pohyb po ní je poměrně bezpečný. Při druhém stupni lavinového nebezpečí dochází k 34 % nehod. Uvolnění laviny je možné ve výjimečných případech i při malém dodatečném zatížení (turista bez sněžnic, jeden lyžař apod.), většinou k němu však dochází pouze při velkém zatížení.

Třetí stupeň lavinového nebezpečí

Značné nebezpečí pádu laviny je možná jedním z nejzrádnějších stupňů. Lidé jej totiž velmi často podceňují, přestože už se jedná o značně kritické riziko.

Sněhová pokrývka není příliš stabilní a může docházet i k samovolnému uvolnění laviny. V tomto stupni ohrožení se do hor mohou vydat pouze velmi zkušení horalé, kteří jsou s lavinovou problematikou skvěle obeznámeni. Na svahy se sklonem 35 ° už byste neměli chodit v žádném případě, a i na těch s 30° sklonem je na místě zvýšená opatrnost. V tomto stupni ohrožení dochází k 47 % nehod.

Čtvrtý stupeň lavinového nebezpečí

Tento stupeň se označuje jako akutní situace, stabilita sněhové přikrývky je slabá a může docházet k lavinám velkých rozměrů, které poškozují stromy a dosahují dna údolí.

Do hor se nedoporučuje vydávat bez vynikajících znalostí lavinové problematiky a po nejbezpečnějších trasách. Velmi velká opatrnost je na místě už na svazích s 25° sklonem. Při tomto stupni dochází k 12 % nehod.

Pátý stupeň lavinového nebezpečí

Katastrofická situace a velmi vysoké nebezpečí uvolnění laviny, při kterém dochází k rozsáhlému poškození stromů a jakékoliv túry a jiné zimní aktivity jsou nemožné. Tento stupeň může ohrožovat i domy.

Jak zjistit stupeň lavinového nebezpečí?

Nejjistějším způsobem je najít lavinovou předpověď horské služby z oblasti, do které se plánujete vydat. Lavinovou předpověď pro české hory naleznete na: https://www.horskasluzba.cz/cz/pocasi-na-horach/lavinova-predpoved.

Dalším důležitým faktorem při pohybu v horách je dostatečné vybavení, které vám při pádu laviny zvýší šance na přežití, případně nalezení vašich parťáků.

Kromě lavinového batohu s airbagem by vám neměly chybět lavinové lopaty, sondy (a především zkušenosti s jejich sestavením, které si rozhodně zkuste předtím, než se do terénu vydáte) a lavinové vyhledávače.

Co je lavinová sonda, lavinový vyhledávač a jak lavinové vybavení používat?

Lavinová sonda je jedním z nejdůležitějších kousků vybavení nejen pro skialpinisty. Slouží totiž pro co nejpřesnější lokalizaci zavaleného kamaráda a snížíte tak prostor pro kopání. Lavinová sonda tak výrazně snižuje čas vyproštění a zvyšuje šanci na přežití.

K nejčastějším chybám v okamžiku, kdy vyvstane potřeba sondu použít je to, že si lidé předem nezkusili její sestavení, což může vést k výraznému prodloužení hledání a s tím i k tragickému konci. Sondu si tak před samotnou cestou do hor zkuste postavit klidně i několikrát.

A jak ji v terénu použít?

Společně s lavinovým vyhledávačem, který funguje jako vysílač na frekvenci 457 kHz. Vyhledávač stačí přepnout do módu hledání a najít místo, ve kterém vyhledávač ukazuje nejkratší vzdálenost od zasypaného parťáka.

Tento první bod označte zaražením lavinové lopaty a od té používejte sondu ve spirále vždy po vzdálenosti 25 centimetrů. Pozitivní nález poznáte tak, že sondu nemůžete na nějakém místě zapíchnout tak hluboko jako ve zbytku sondovaného prostoru.

V takovém případě nechte sondu zapíchnutou ve sněhu a vraťte se pro lopatu, kterou však nikdy nekopejte přímo, aby nedošlo k dalšímu poranění parťáka. 

Jak vybrat lavinovou sondu?

Nejdůležitější je správná délka sondy, která by měla být alespoň 240 centimetrů. Dalším důležitým faktorem při výběru je materiál sondy. Obecně se dá říct, že je ideálním materiálem hliník. Pokud hledáte co nejlehčí možnou sondu, můžete sáhnout po karbonové, která je však oproti hliníku o něco dražší.

Při výběru lavinového vybavení také platí, že byste měli vždy sáhnout po osvědčených výrobcích, kam spadají například značky Pieps nebo Ortovox.

Nepodceňujte ani výběr lavinové lopaty

Stejně důležité jako vyhledávače a sondy jsou také lavinové lopaty, které vám pomohou zasypaného parťáka osvobodit. Vyhrabávání je velmi náročné jak na čas tak na fyzičku, proto je důležité zvolit lavinovou lopatu, která vám práci usnadní.

Podle testů je nejefektivnější volbou lopatka přidělaná na motyce, těsně následovaná lopatkou s teleskopickou rukojetí. Vyproštění pomocí těchto nástrojů trvá 9 až 10 minut. Nejhoršího výsledku dosáhla lopata s pevnou rukojetí – její pomocí vyproštění může trvat až 12 minut. 

Přestože je lopata s teleskopickou rukojetí o něco dražší i těžší než lopata s pevnou rukojetí, investice i pár gramů navíc se v tomto případě rozhodně vyplatí.

Dalším aspektem při výběru lavinové lopaty je velikost listu. Čím větší list je, tím rychleji jde práce od ruky, současně je však namáhavější, proto se lopaty s větším listem doporučují pro muže, menší jsou pak lepší volbou pro ženy.

Stejně jako sondu, i lopatu byste měli vyzkoušet ještě předtím, než se do hor s lavinovým nebezpečím vydáte, abyste se naučili kopat v týmu, určili si, jakým směrem sníh odhazovat a přišli na nejlepší taktiku vykopávání.

Co dělat při pádu laviny?

Pokud se v horách pohybujete často a rádi, lavinovému nebezpečí se ani při sebevětší opatrnosti s velkou pravděpodobností nevyhnete.

Pokud se dostanete do situace, kdy je na prevenci pozdě a lavina se valí vaším směrem, rada je jediná. Utíkat. Samozřejmě ideálně stranou, pryč z její dráhy, předběhnout se vám ji jen tak nepodaří – cílem je se pádu uvolněného sněhu vyhnout.

Pokud máte lyže nebo snowboard, nepokoušejte se je uvolnit. To vás akorát zdrží. Naopak se snažte co nejrychleji dostat z dráhy laviny

Pokud se to nepodaří, ještě není vše ztraceno. Při zavalení lavinou je nejdůležitější nepanikařit.

Jak se chovat pod lavinou

Pokud se vám nepovede lavině uhnout, ještě zdaleka není vše ztraceno. Jak přežít pod lavinou? V případě, že při zavalení nedojte ke ztrátě vědomí nebo příliš vážnému zranění, vaše šance na přežití jsou poměrně vysoké.

V okamžiku, kdy vás lavina zachytí, „plavte“ pryč z hlavního proudu. Pokud máte klasický batoh bez airbagu, pokuste se ho zbavit, stejně jako ostatního vybavení (prioritou je ale stále dostat se z hlavního lavinového proudu).

Obličej chraňte rukama, ideálně se stočte do klubíčka. To vás ochrání před vážným zraněním od padajícího kamení apod., a také to trochu pomůže k uchování maximálního množství tepla.

Jakmile ucítíte, že se lavina zastavuje, nadechněte se. Po jejím zastavení se pokuste očistit si ústa od sněhu vytvořit vzduchovou kapsu.

V tuto chvíli je nejdůležitější nepanikařit. Přestože je to náročné, panika a stres tělo ještě více vyčerpává a snižuje tak šance na záchranu, která je v prvních 18 minutách velmi vysoká.

Co dělat, když víme, že lavina někoho zasypala?

Dostal se do laviny váš kamarád nebo jste se stali svědky toho, že lavina někoho zasypala? V tomto případě přichází na řadu tzv. kamarádská pomoc.

I zde je prvním krokem primárně nepanikařit. Stres a nervozita akorát podněcují chybné kroky, které v tuto chvíli nejsou na místě.

V duchu si vyznačte místo, kde jste svého kamaráda naposledy viděli, ale zatím se tam ještě nevydávejte. V první řadě vysílačkou nebo telefonem zavolejte pomoc. Čím výš se v tomto okamžiku nacházíte, tím větší je pravděpodobnost, že budete mít signál. Druhá věc je také to, že čím dříve kontaktujete záchrannou službu, tím větší je šance na záchranu. Také je dobré, aby hned od prvního okamžiku i někdo další věděl, co se děje a kde se nacházíte.

Pamatujte na vlastní bezpečí. Vytvořte si ústupový plán v případě pádu další laviny i na samotnou záchranu.

Začněte zavaleného hledat pomocí lavinových sond, hůlek a dalších přístrojů. Velmi důležitými nástroji jsou při hledání vlastní sluch a zrak. Hledání se věnujte minimálně dvacet minut a dávejte pozor na znečištění prostoru pachy, které by později mohly zmást lavinové psy.

Zajímat vás bude

Jak vybrat sněžnice a pohyb na nich

Pokud se vám nepovedlo dovolat pomoci, po 20 minutách by měl jeden ze skupiny vyrazit pro pomoc. Při nalezení zavaleného kamaráda kopejte všemi dostupnými lopatami, ale vždy ze strany – nikdy ne přímo. Pokud narazíte např. na ruku zavaleného, co nejdříve prokopejte tunel k jeho obličeji.

Do 35 minut po zavalení lavinou je nejdůležitější rychlé vyproštění a uvedení zavaleného kamaráda do stabilizované polohy. Po 35 minutách velmi záleží na opatrném vyproštění, které by měli provádět ideálně záchranáři z horské služby.

Jak dlouho vydrží člověk pod lavinou?

Největší možnost přežití pod lavinou má člověk do 18 minut od zavalení. V této fázi umírá 8 lidí ze sta. Po 18 minutách už se však šance prudce snižují. V druhé fázi, od 18 do 35 minut nastává tzv. fáze dušení, při které umírá už 70 % všech zasypaných.

Mezi 35. a 120. minutou nastává fáze podchlazení a uzavírání vzduchové kapsy, ve které přežijí pouze lidé s volnými dýchacími cestami. A velkou dávkou štěstí. Po uplynutí 130 minut se vzduchová kapsa uzavírá ledem a tím mizí i poslední šance na přežití.