Jaro v horách působí neškodně. Slunce svítí, dole v údolí je patnáct stupňů, sníh už pomalu mizí. Právě tohle období je kvůli výkyvům teplot z hlediska podchlazení zrádnější než hluboká zima.

Podchlazení nepatří jen do mrazivého počasí. Na jaře fouká studený vítr, je vlhko, na zemi zůstávají zbytky sněhu a počasí se rychle mění. Stačí propocené tričko, delší pauza na vrcholu hory nebo silný vítr na hřebeni a tělo začne ztrácet teplo rychleji, než si uvědomíte.

Lidé riziko podceňují hlavně proto, že „už přeci není zima“. Jenže podchlazení může vzniknout i při teplotách nad nulou.

Pojďte se podívat na to, jak podchlazení vzniká, jak funguje termoregulace těla, jaké jsou první příznaky prochladnutí a hlavně jak se v horách obléct a chovat tak, aby se z příjemného výšlapu nestala zdravotní komplikace.

Co je podchlazení (hypotermie) a kdy začíná být nebezpečné

Hypotermie je stav, kdy tělesná teplota klesne pod normální hodnoty a organismus už nedokáže udržet stabilní vnitřní prostředí.

Normální tělesná teplota člověka se pohybuje přibližně mezi 36,5–37 °C. Jakmile teplota pod 36 °C přetrvává delší dobu, mluvíme o snížené tělesné teplotě.

  • Tělesná teplota 35 °C znamená mírnou hypotermii.
  • Rozmezí 32–35 °C představuje středně těžké podchlazení.
  • Teplota pod 32 °C je těžká hypotermie, která ohrožuje život.

Hodnoty jako tělesná teplota 35,5 °C nebo dokonce 34,5 °C už nejsou banální odchylkou. Tělesná teplota pod 35 stupňů znamená, že organismus přestává efektivně fungovat.

Při podchlazení u lidí nejde jen o „větší zimu“. Představuje narušení základních životních funkcí.

Jak funguje termoregulace těla

Termoregulace lidského těla je schopnost udržovat stabilní vnitřní teplotu bez ohledu na okolní podmínky. Tělo produkuje teplo metabolismem a zároveň ho ztrácí přes kůži, dýchání a pot.

Když je chladno, cévy se stáhnou, začne třes a svalová aktivita vytváří teplo. Pokud je horko, cévy se rozšiřují a pot odpařováním tělo ochlazuje.

Problém nastává ve chvíli, kdy je špatná termoregulace těla způsobena kombinací:

  • větru (urychluje odvod tepla),
  • vlhkosti (zvyšuje tepelnou vodivost),
  • únavy,
  • dehydratace,
  • nedostatku energie.

Porucha termoregulace těla může nastat i u zdravého člověka, pokud je vystaven nepříznivým podmínkám příliš dlouho.

Proč hrozí podchlazení i při teplotách nad nulou

Podchlazení v teplém počasí zní trochu absurdně, ale realita je jiná.

Vítr výrazně zvyšuje pocitovou zimu. Mokré oblečení po výstupu funguje jako chladivý obklad. Dlouhé zastávky při focení nebo čekání na ostatní mají za následek rychlý pokles teploty.

Hypotermie může vzniknout i při +10 °C, pokud:

  • jste propocení a zastavíte,
  • sedíte na studeném kameni,
  • jdete dlouhý sestup ve stínu,
  • máte nedostatek energie,
  • jste vyčerpaní.

Kontakt se sněhem nebo studeným povrchem výrazně urychluje odvod tepla z těla. Rizikové je i prochladnutí od nohou. Pokud máte navíc nevhodnou obuv nebo promáčené boty, celková tepelná ztráta se ještě zvyšuje.

Podchlazení a prochladnutí: první varovné příznaky

Příznaky podchlazení se objevují nenápadně a v prvních chvílích je nemusíte ani postřehnout.

Rané příznaky:

  • třes a zimnice
  • studené končetiny
  • ztráta citlivosti prstů
  • únava
  • zpomalené reakce

Za jak dlouho se projeví prochladnutí? Někdy během desítek minut, jindy po několika hodinách, podle intenzity větru, vlhkosti a fyzické kondice.

Pokročilé příznaky hypotermie:

  • zmatenost a dezorientace
  • nekoordinované pohyby
  • ospalost a apatie
  • zpomalený tep a dýchání

V této fázi už vám jde opravdu o život.

Lokální prochladnutí: záda, svaly a močové cesty

Ne každé prochladnutí souvisí s celkovým podchlazením. Často se ozvou jen lokální potíže v konkrétní části těla.

Typicky jde o záda. Prochladnutí zad se projeví ztuhlostí, bolestí nebo tím, že se najednou hýbete opatrněji než obvykle. Chlad a vlhko totiž snadno stáhnou svaly do napětí a můžou spustit drobné křeče.

Podobně se může ozvat i prochladnutí svalů, krční páteře nebo bolest kolene po prochladnutí.

Často se také mluví o „prochladnutí ledvin“ nebo prochladnutí močových cest. V praxi ale většinou nejde o to, že by „prochladly“ samotné orgány, spíš reagují okolní tkáně a svaly, případně se zhorší potíže, které už v těle byly. U močového měchýře může roli hrát i kombinace chladu a oslabené imunity.

Prevence na túře je překvapivě jednoduchá: zůstaňte v suchu, neprochladněte od země a mějte možnost rychle přidat vrstvu, když se zastavíte. Správné vrstvení oblečení tady udělá větší službu než „zatnout zuby a dojít to“.

Podchlazení v horách: rizikové situace

Rizikové jsou zejména:

  • náhlá změna počasí
  • silný vítr na hřebenech
  • čekání na vrcholu
  • zranění a nehybnost
  • dlouhý sestup ve stínu
  • propocené oblečení během pauzy

Horská turistika vyžaduje víc než jen dobrou fyzičku. Vyžaduje respekt k aktuálním podmínkám.

Jak předcházet podchlazení v horách

Základ tvoří správné oblečení do hor a promyšlené vrstvení oblečení na hory.

Správné vrstvení oblečení

  1. Funkční spodní vrstva – odvádí pot od těla.
  2. Izolační vrstva – drží teplo.
  3. Ochranná vrstva – chrání před větrem a vlhkem.

Vrstvení funkčního oblečení umožňuje regulovat teplotu podle aktuální zátěže. Bavlna je nevhodná, protože zadržuje vlhkost a urychluje prochladnutí.

Outdoorové oblečení do hor má jednoduchý úkol: udržet vás v suchu, teple a pohodlí i ve chvíli, kdy se počasí rychle změní. Dobře zvolená bunda na horskou turistiku, funkční spodní vrstva a spolehlivá turistická obuv pomáhají tělu udržet stabilní teplotu a snižují riziko prochladnutí.

Další prevence

  • pravidelný příjem energie
  • dostatek tekutin
  • ochrana hlavy a rukou
  • plánování zastávek
  • převlečení po náročném výstupu

Prevence je jednodušší než řešit podchlazení první pomoc v terénu.

Jak pomoci člověku s podchlazením

První pomoc při podchlazení vyžaduje hlavně klid a rozvahu. Důležité je zastavit další ztrátu tepla a tělo zahřívat postupně.

Co udělat jako první:

  • Přesuňte postiženého do závětří nebo na chráněné místo.
  • Izolujte ho od studené země (batoh, karimatka, oblečení).
  • Svlékněte mokré vrstvy a nahraďte je suchými.
  • Zahřívejte tělo pomalu, ideálně přidáním suchých vrstev a přikrytím.
  • Podejte mu teplý nápoj, pokud je člověk při vědomí.

Čemu se naopak vyhnout:

  • Rychlému zahřívání horkou vodou nebo přímým zdrojem tepla
  • Alkoholu
  • Silnému tření končetin

Pokud tělesná teplota klesne pod 35 °C nebo se stav zhoršuje, je na místě přivolat horskou službu. Těžké podchlazení už patří do rukou záchranářů.