Skialpové hřiště jménem Jamtal

Silvretta, to je pro skialpinisty pojem. Pohoří, rozkládající se na devíti stech kilometrech čtverečních mezi Rakouskem a Švýcarskem je vyhlášenou oblastí pro skialpinismus a ledovcovou turistiku. Rakouská část se skládá z několika údolí, mezi nimiž lze uspořádat vícedenní přechod mezi chatami. A nebo se dá jedna z chat využít jako základna pro výlety nalehko. My se podíváme na jednu z nich, slavnou Jamtalhutte.

Lucka, www.outver.net

Horská silnice nás dovede do vesnice a lyžařského střediska Galtür, známého mimo jiné tragickou událostí v roce 1999, kdy obrovská lavina zasypala obec včetně jejího centra a zabila několik desítek lidí. Pro nás je Galtür východiskem k výstupu na chatu Jamtalhutte (2165 m.n.m). V zimě je to z vesnice 10 km údolím, na kterých nastoupáme 600 výškových metrů.

Na jaře, když v údolí sněhu ubývá jde vyjet autem o kus výš, až k parkovišti u závory, čímž ušetříme až stovku nastoupaných metrů a dva kilometry po svých. Za ještě pokročilejšího jara se může stát, že začátek výstupu na chatu půjdeme opravdu po svých po suché silnici a do lyží se nazujeme až někde o kus výš, kde ještě sníh zbývá.

Jamtalhütte je spravována Švábskou sekcí Německého alpského spolku. Byla postavena v roce 1882 a rekonstruována v roce 1999 po lavinových neštěstích v Jamtalu a v Galtüru. Chata je poměrně velká. V sezóně ubytuje 250 návštěvníků a v době uzavření má otevřený winterraum.Součástí komplexu je výcvikové středisko horských záchranářů a Alpského spolku v samostatných objektech. Z terasy máme výhled na většinu vrcholů, kam můžeme vyrazit na jednodenní výlet.

Rußkopf (2693 m)

Krátkou rozcvičkovou alternavitou je vrch s křížem, dobře viditelný z chaty. Ideální alternativa, pokud přijdeme na chatu brzy, nikam daleko už se nám nechce, ale sedět celé odpoledne na terase také ne.

Rußkopf je nižší vršek poměrně blízko chalupy. Výstup je relativně přehledný a jde jít v podstatě vrchem nebo spodem. Vrchní varianta traverzuje přímo od chaty po levém úbočí (z pohledu od chaty) a obchází Rußkopf z východu.

Druhá možnost, kterou můžeme případně využít ke sjezdu, je vyrazit po dně údolí, podél potoka, který je ale tou dobou pod sněhem. Tudy startuje většina výletů, takže po snídani tu bývá celkem magistrála. Rußkopf takto obejdeme z jihozápadu a dostaneme se ke kříži.

Od kříže a několika kamenných mohyl na plochém vrcholu máme nádherný výhled na další cíle v celém údolí.

Více info např zde:

https://www.almenrausch.at/touren/detail/russkopf-2693-m-von-der-jamtalhuette/

Gamsspitze (3107 m)

Sjezd západními svahy si užijeme po výstupu na Gamsspitze. Z chaty vyrazíme klasicky středem údolí a těsně za Rußkopfem se dáme doleva. Stoupáme podél jeho jižního svahu dál na jihovýchod. Po levé ruce máme skalní žebro, za kterým se stočíme ja jih po ledovcové pláni.

Vrchol Gamsspitze vidíme před sebou na pravoboku. Lyže necháme v sedle a pokračujeme krátkým východním hřebínkem. Podle sněhových podmínek se můžeme s lyžemi dostat i o něco dál, ale k samotnému kříži půjdeme pár metrů po skále. Výhledy máme do Rakouska i do Švýcarska, kde se ukáže i nejvyšší hora Silvretty Piz Linard (3411 m).

Sjezd po vedeme podle podmínek buď stejnou trasou, případně o něco jižněji od výstupové trasy. Jako bonus můžeme traverzovat více doleva a vystoupat ještě do sedla Jamjoch a z něj na Hintere Jamspitze.

Více info např zde:

https://www.almenrausch.at/touren/detail/gamsspitze-3114-m-von-der-jamtalhuette/

Hinterer Jamspitz (3156 m)

Stojíme na teerasy chaty, díváme se podél údolí a přímo před sebou vidíme dvojici vrcholů Jamspitze. Vpravo v popředí vystupuje skalnatý Vordere Jamspitze (3176 m). Výstup na ní je náročnější. Vlevo za ní se schovává Hintere Jamspitze (3153 m), na kterou se ze dobrých sněhových podmínek dostaneme s lyžemi až ke kříži.

Mezi nimi je sedlo Jamjoch (3065 m), kam směřujeme náš výstup údolím. Za dobré viditelnosti je orientace snadná. Podcházíme východní stěnu Vordere Jamspitze a ze sedla se dáme nalevo na Vordere Jamspitze. Na lyžích vystoupáme tak vysoko, jak nás sněhové podmínky pustí. Později na jaře budeme pár metrů docházet po svých, pravděpodobně vyšlapanou pěšinkou.

Čeká nás zasloužený sjezd severními svahy ledovce Jamtalferner.

Více info např zde:

https://www.outdooractive.com/de/route/skitour/silvretta/hintere-jamspitze-3156-m-von-der-jamtalhuette/11496740/

Dreiländerspitze (3197 m)

Lehce přidáme na náročnosti a vyrazíme na nejvyšší vrchol, který se běžně chodí jako jednodenní výlet z Jamtalhütte. Tři země v názvu hory připomínají, že Dreiländerspitze leží přímo na jejich trojmezí. Kovová deska u vrcholového kříže značí, kde se potkávají hranice rakouských spolkových zemí Tyrolsko a Vorarlbersko se švýcarským Graubündenem.

Z chaty startujeme klasicky středem údolí a pod skalním žebrem Vordere Jamspitze se dáváme doprava vzhůru. po ledovci. Skalnatý vrchol se tyčí přímo nad námi, ale výstup nebude tak náročný, jak z této strany vypadá. Vrcholový hřebínek zatím nevidíme.

Nejdřív musíme přejít sedlo Obere Ochsenscharte (2955 m), kde nás pravděpodobně bude čekat výšvih na mohutnou převěj. Ze sedla se nám otevře krásný výhled do vedlejšího údolí Ochsental, nad nímž se tyčí Piz Buin (3312 m). Výstup na něj by znamenal sjezd téměř až k Wiesbadener Hütte.

Z Obere Ochsenscharte traverzujeme přibližně jižním směrem a podcházíme skalní žebro. Podle podmínek necháme lyže buď u prvních skal, nebo ještě traverzujeme pod vrcholový hřeben. Ten pak už skalkami vzhůru. Na závěr přijde asi třímetrový sestup, travers a závěrečné metry ke kříži. Tady nejdeme i fixní jištění ve skále, a je-li namrzlá, rádo ho využijeme.

Sestup a sjezd vedeme stejnou cestou.