Text, foto: Lucka, www.outver.net, 07/ 2021

Češi jsou národ vyhlídkový. Nemáme vysoké hory ani žádné jiné přírodní extrémy, ale máme rádi toulání po krajině a daleké pohledy. Proto je po české krajině tolik rozhleden umělých. Dřevěných, ocelových, kamenných… starých i nových, klasických i kontroverzních.

Kdo nemá na Instagramu fotku svého pozadí, jak zamyšleně hledí na meandr Vltavy z vyhlídky Máj, jako by nebyl. Taková oblíbená místa ale časem trpí pod náporem turistů a hlavně tím, co po sobě ti méně ukáznění zanechají. 

Už přes rok putujeme na etapy podél českých hranic v rámci projektu Stezka kolem Česka. Díky tomu se mezi místy, která plní fotogalerie nadšených turistů, dostáváme i do zapomenutých koutů našeho pohraničí. Vezmeme vás na procházku po těchto ukrytých perlách. Rozhledny a vyhlídky, že kterých uvidíte do vnitrozemí i za čáru k našim sousedům. Osmero tipů na výlet do nejrůznějších koutů republiky snad uspokojí srdce každého turisty. 

Rozhledny, vyhlídky, skalky a zříceniny na vrcholech kopcům to jsou oblíbená místa, odkud můžeme s větrem ve vlasech obdivovat krásy naší vlasti a třeba si i vyhlédnout tip na další výlet 🙂

Starý Herštejn na Chodsku

V loňském roce (2020) proběhla rekonstrukce kulaté věže uprostřed hlubokých lesů Českého lesa. Na červené turistické značce, Baarově cestě, mezi Klenčím a Rybníkem najdeme zříceninu Starý Herštejn. Nejbližší možný příjezd je přes Poběžovice, Pivoň a Vranov do Vranovského sedla. Zde je možné nechat auto a dojít asi 1,5 km. Moc pěkný výlet vede z Klenčí nebo Potřekova po červené trase přes Haltravu a Škarmanku. 

Počátky hradu sahají až do třináctého století, aby střežil jednu z větví tzv. Řezenské stezky. Významně byl přebudován Přemyslem Otakarem II. a ve své historii často střídal majitele. Výrazně poničen byl za husitských válek. 

V období železné opony sloužil hrad jako pozorovatelna pohraniční stráže a turisté sem nesměli. Dnes je volně přístupný a věž nově upravená na vyhlídku. Rozhlédneme se do Chodska i blízkého sousedního Německa. Z okolních kopců jsem dobře rozlišitelné věže na nedalekém Čerchově, nejvyšším bodě Českého lesa

Rozhledna Háj u Aše

Čtyřpatrová kamenná rozhledna tak trochu připomíná raketu, startující z vrchu Háj / Hainberg (758 m). Nachází se nad Chebem, necelé tři kilometry od nádraží po modré turistické značce. Nejbližší parkování je u sportovního areálu přímo pod kopcem, odkud to není ani kilometr. 

Rozhledna patří typově mezi tzv. Bismarckovy rozhledny, kterých se v čechách dochovaly celkem tři exempláře a v sousedním německu dalších téměř stopadesát. 

Záměr postavit rozhlednu na vrchu Hainberg byl mnohem starší, ale nepodařilo se získat dostatek prostředků. Situace se změnila v roce 1895 u příležitosti 80. narozenin prvního německého kancléře Otto von Bismarcka. Byl založen spolek pro výstavbu rozhledny a z obrovského množství architektonických návrhů vybrán vítězný. 

První návštěvníky přivítala kamenná věž na počátku minulého století. V roce 2010 byl v okolí vybudován sportovní areál a rozhledna nedávno prošla rekonstrukcí. Na plošinu ve výšce 25 metrů vystoupáte po 122 schodech.

V okolí rozhledny se nachází několik pomníků, pikniková místa a nedaleko lyžařský areál s turistickou chatou. 

Pytlácké kameny a Jelení stráň v Jizerských horách – červená hřebenovka

Přírodní vyhlídka uprostřed středního Jizerského hřebene. Ze skalky na 975 m vysokém vrcholu máme Jizerské hory jako na dlani. Uvidíme celý Hřeben Jizerských hor, rozhlednu na Smrku, vysílač na Stogu Izerském, Chatku Gorzystów na polské straně na loukách kolem toku Jizery a dokonce i budovu vysílače nad Sněžnými Jámami v Krkonoších. 

Jméno získalo vrcholové skalisko podle slavného Jizerského pytláka, který tu byl v roce 1813 zastřelen. Původně voják, zběhlý v době Napoleonských válek se tu ukrýval a pytlačil v místních lesích. Hennrichův kříž, připomínající jeho smrt stojí asi půl kilometru jihozápadně od vrcholu.  

Nejsnadnější přístup je z Osady Jizerka, kde se dá parkovat pod Bukovcem. Po červené pak severním směrem Jizerským loukami a na hraniční hřeben, kde je takových vyhlídek několik, například cestou Jelení Stráň. 

Na samotné pytlácké kameny se dá vystoupat, ale opatrně, raději za sucha a v pevných botách.

Možností občerstvení je na Jizerské louce vícero. Pokud si troufneme na krásný, ale téměř třicetikilometrový výšlap dál přes Smrk a zpět po polské straně Jirezek, můžeme se kromě krásných výhledů osměnit i oblíbeným grzaným pivem na chatce Gorzystów. 

Třístoličník

1302 metry vysoká hora na hranici Čech a Bavorska s žulovými skalisky na vrcholu je ideálním vyhlídkovým bodem uprostřed Šumavy. Hraniční hora leží nedaleko Česko-Rakousko-Německého trojmezí. 

Název pochází z legendy, podle které se na třech kamenných stolicích (křeslech) scházeli panovníci sousedních zemí. Zřejmě si užívali krásného kruhového výhledu z vrcholové skály. 

Jen pár set metrů do Německa je 1333 m vysoká hora Hochstein s podobně krásným výhledem ze skály na vrcholu. Pod ním je kaple Sv. Jana Nepomuckého. Z Německa sem vede asfaltka a pod vrcholem je chata Dreisesselhaus-Gastgartens občerstvením. Z české strany přijdeme nejlépe z Nového údolí, kde ja konečná zastávka vlaku. Cestou míjíme bývalou vodní nádrž a památník Josefa Rosenauera, jež se podílel na stavbě šumavských plavebních kanálů. Právě tady začíná slavný Schwarzenberský. Směrem na východ pak z Třístoličníku můžeme pokračovat po Šumavském hřebeni až na vrchol Plechý a k Plešnému jezeru. 

Rozhľadňa Stratenec, Javorníky

Stratenec (1055 m) je nenápadný vrchol na Javornické hřebenovce mezi Velký a Malým Javorníkem.Z české i slovenské strany vedou na hřeben turistické stezky, po samotném hřebeni pak prochází dálková červená. Autem se dá přijet do sedla Kohútka a zaparkovat u lyžařského areálu. 

Malá dřevěná rozhledna, připomínající spíš posed, umožní pohledy i na slovenskou stranu. Pod vrcholem, u rozcestníku Stratenec, je památník na osvobozenecké boje Velkých Karlovic, tři velké betonové kříže. Vedle rozhledny je odpočinkové sezení a na druhé straně přístřešek. 

Travičná – Bílé Karpaty

Nad obcí Tvarožná Lhota byl původně v roce 2000 vybudován vysílač pro mobilní operátory, později zpřístupněn jako vůbec první rozhledna Bílých Karpat. Vyhlídková plošina ve 34 metrech je přístupná po 177 schodech. Na každé straně jsou umístěny orientační cedule s popisy výhledů. U paty je pokladna, kiosek a drobná expozice o okolí. 

Přístup je od Radějova nebo od Tvarožné Lhoty, nejbližší vlak jezdí do Srážnice. 

Rozhledna je přístupná sezónně za 50 korun. Výhled z vyhlídkové plošiny je naprosto famózní. Vidíme okolní Bílé Karpaty, vysílač na velké Javořině, směrem na východ Hodonín a další města, dokonce vrch Děvín nad Novými Mlýny.

Popova skála v Lužických horách

Popova skála (německy Pfaffenstein) je pískovcové skalisko na vrcholu stejnojmenného kopce (565 m). Vrchol z dálky připomíná zříceninu hradu. Původní skalní blok se následkem zvětrávání rozpadl na několik věžiček, pod nimiž jsou dutiny a mělké jeskyně.  

Zpřístupněný byl už v roce 1907 a v roce 1934 byla vrcholová část zpevněná vyzděním. Na nejvyšší vyhlídkové místo vedou železné schody se zábradlím. 

Z nádraží v Hrádku nad Nisou je to asi pět kilometrů po modré a zelené značce. Nejblíž autem se dá přijet do Dolního sedla. Pěkný výlet je zařadit Popovu skálu jako jednu z vyhlídek přechodu Lužických hor.  

Kruhový výhled z vrcholové skalky stojí za to. Hřebeny Lužických hor máme jako na dlani. Dobře rozlišitelný je Hvozd s kamennou rozhlednou. Na druhou stranu je Hrádek nad Nisou a polská Žitava. Mezi nimi se vyjímají čoudící komíny hnědouhelné elektrárny Bogatynia. 

Rozhledna Havran v Českém lese

Na stejnojmenného vrchu Havran (894 m) najdene 24 m vysokou rozhlednu natřenou na modro. Vedle ní dřevěný přístřešek a nedaleko zbytky zátaras železné opony. Obrovská ocelová konstrukce původně sloužila jako stanoviště radiotechnického průzkumu Zpravodajské správy Českoslovenké lidové armády v době studené války. Věž byla mnohem vyšší a měla kompletní zázemí včetně kuchyně a kotelny. Když ztratila své využití, dlouho chátrala a počítalo se s její demolicí. Díky Tachovskému klubu vojenské historie byla rekonstruovaná na turistickou rozhlednu. Z vrcholu máme kruhový rozhled na další kopce a věže Českého lesa, jako například Přimda, Čerchov, Velký Zvon a Dyleň.

Havran leží v poměrně odlehlé části Českého Lesa. Nejbližší příjezd autem je do Staré Knížecí Huti a pěšky po červené a modré značce, něco málo přes šest kilometrů.