Výstup Na Grosses Wiebachhorn

Skalnatá pyramida tyčící se do tříapůltisícové výšky mezi dvěma tyrkysovými přehradami a nejznámější vysokohorskou silnicí v Rakousku, dostupná bez náročného vybavení a s úchvatnými vyhlídkami od vrcholového kříže jako bonus…znáte Grosses Wiesbachhorn?

Lucka, www.outver.net

Jistě všichni znají slavné lyžařské středisko na kaprunském ledovci. Příjezd pod Grosses Wiesbachhorn je prakticky stejný a protější Kitzsteinhorn budeme mít za zády velkou část výstupu.

Z Prahy jsme tu přes Salzburg a Zell am See za pár hodin. Za vesnicí Kaprun míjíme parkoviště lyžařských lanovek a pokračujeme ještě kousek k parkovacímu domu u Kesselfall Alpenhaus. Dál už to ani autem nejde. Sice as dá až k horní přehradě dostat bez námahy, ale jedině turistickým autobusem s přestupem na zubačku a další autobus. V tom případě se dá výstup realizovat jako jednodenní túra, jinak se běžně přespává na chatě Heinrich Schwaiger Haus (2800 m).

Jak vypadal náš výstup si můžete přečíst zde

Údolím dvou přehrad

Trasa ke hrázi horní přehrady Mooserboden, nacházející se ve dvoutisícové výšce, se dá překonat autobusy. Ty supí klikatou silnicí plnou tunelů a v nejprudší soutěsce cestující přesedají na zubačku, ze které nahoře přejdou do dalšího autobusu. U restaurace na hrázi tedy potkáme nejen horolezce, ale i spoustu výletníků, kteří by se sem se svým obutím a kondicí jinak nedostali.

Pěšky je to otázka několika hodin po značené trase údolím a kolem hráze spodní přehrady Wasserfalboden. Tu obcházíme po levém břehu a po východním úbočí Kitzsteinhornu stoupáme podél horní hráze. Grosses Wiesbachhorn se postupně objevuje naproti nám.

Od přehrady na chatu

Opouštíme výletníky v kalhotách s padacím mostem a dámy na podpatku, přecházíme hráz a čeká nás osm set metrů stoupání na chatu Heinrich Schwaiger Haus. Cesta je značená a celkem vyšlapaná. Jak nabíráme výšku, otevírají se výhledy na obě přehrady a jejich okolí.

Přečtěte si také: 6 nejlepších stanů pro 1, 2 a rodiny ⛺ | Affekt blog

Z chaty na vrchol

Čeká nás dalších 750 výškových metrů a není od věci si přivstat. Když se trochu hecneme, východ slunce na vrcholu bude velkou odměnou.

Za sucha je cesta technicky celkem nenáročná a nevyžaduje speciální vybavení (řeč je o létě, kdy sníh stihl roztát a nový nestihl napadnout). Od chaty vede jasně vyšlapaná cesta, značení až na Oberer Fochezkopf. Brzy následuje krátký úsek zajištěný ocelovým lanem. Nad ním se pěšinka trochu chaoticky větví a zase potkává, jak kličkuje v suťovisku, ale v podstatě “všechny cesty vedou vzhůru”.

Dostáváme se na Unterer a Oberer Fochezkopf, z kterého pokračujeme po hřebeni na jihovýchod pod vrchol Wiesbachhornu. Tady může začátkem léta ještě ležet sněhová převěj, ale většinou jde obejít, nebo v ní je vyšlapaná pěšinka. Tak procházíme mezi dvěma malými ledovci až pod samotný vrchol, na který stoupáme jihozápadním hřebenem, zvynám Kaindlgrat. Pohybujeme se v lámající se suti a chce to jistý krok.

Od vrcholového kříže máme celé Vysoké Taury jako na dlani, včetně jejich krále, Velkého Zvoníka. Přímo naproti přes tyrkysové přehrady Vidíme Kitzsteinhorn a na druhé straně se v údolí kroutí známá Großglockner Hochalpenstraße

Sestupujeme stejnou cestou a pokud přemýšlíme o využití turistického autobusu, je dobré si předem ověřit, kdy jede poslední.

PRAKTICKÉ INFO:

Příjezd z Prahy: Dolní Dvořiště – Linz – Salzburg – Bischofshofen – Kaprun
Možnost využití turistického autobusu k hrázi horní přehrady Mooserboden (pěšky po značené trase cca 3 – 5 hodin)
Výstup od přehrady Mooserboden (2 036 m n. m.) k chatě Heinrich Schwaiger Haus (2 802 m n. m.), za sucha cca 2 hod
Výstup od chaty na vrchol Wiesbachhorn (3 564 m n. m.) za sucha bez sněhu cca 2,5 hod, (na sněhu a ledu může být i déle)