Výlet do Malajsie a Indonésie jsme začali plánovat už v březnu 2019. Už od začátku jsme brali velký důraz na to, abychom vybrali aspoň pár potápěčských destinací. Už během přípravy bylo jasné, že Bali bude pro potápění to pravé. Malajsii jsme připravovali také, ale nakonec z ní sešlo, kvůli nabitému programu a taky nás odradilo to, že na ostrově Langkawi jsme našli jen na jedno potápěčské středisko. Asi se tam moc nepotápí.
Cestu jsme měli absolvovat na začátku ve čtyřech. V naší oblíbené sestavě Já, Míša, Štěpán a Petra. Postupem jsme přibrali ještě kámošku Lucku a těsně před odletem se přidali ještě Štěpánova mamka a její přítel. Dobrá sestavička. Bohužel mojí Míše to kvůli nové práci před odletem neklaplo. Dosti mě to mrzelo už před odletem a během celého výletu. Rozhodl jsem se proto, že celý výlet zasvětím potápění.
Bali Amed – Jelemuk
Po třech dnech od příletu na Bali, kdy jsme začali cestovat po ostrově, se dostáváme venkovské vesničky Yeh Mampeh okružní cestou kolem sopky Gunung Batur do další přímořské vesnice Tulamben na severozápadě ostrova. Tato vesnice je vyhlášená mezi potápěči. Kousek opodál je pak ještě vesnice Amed a Jemeluk. Naše ubytování máme zajištěno přímo v centru dění. Dive Resort Bali Reef Diver Tulamben nás velice překvapil. Samozřejmě úrovní celého resortu. Vždy si vybíráme středisko, které je dobře ohodnoceno. K tomu mají i parádní ubytování a restauraci.
„Kolik za sebou máte ponorů?“
Po ubytování se vydáváme v pozdním odpoledni ještě na pláž. Trochu si zašnorchlovat a před večeří se už hrneme do kanceláře vyřešit následující potápěčský den. Vedoucí, jehož jméno si nepamatuji, se nás ptá, kolik už máme ponorů a kde. Tak vytahuji svůj potápěčský deník a vše mu ukazuji. Má připomínky k tomu, že jsme se ještě nepotápěli v silnějším proudu. Štěpán mu vysvětluje, že to není problém, že drobné proudy jsme už taky zažili. Pak spolu chvilku vášnivě diskutují. Nestíhám si překládat a tak počkám, co mi pak Štěpán řekne.
Na výlet se může hodit
Když už se pak konečně dostáváme k vyplnění podstatných papírů a vedoucí odejde, Štěpán vysvětluje, o co šlo. Vadilo mu, že jsme se nepotápěli v proudech. Že jsou zde už kus od pláží a že bychom s tím mohli mít problém. Jen jsem se tak rozhlédl skrz okno ven k bazénu a do restaurace, abych si pro sebe zhodnotil ostatní potápěče v resortu. Školí tu i začátečníky a chodí se s nimi normálně potápět. Rozebírat to dál nebudu… Trochu mě mrzí, že se s tímto problémem budeme asi setkávat všude. Pokračujeme ve vyplňování a podepisování potřebných dokumentů. Hned na to si jdeme vyzkoušet ještě neopreny a připravit si zapůjčené vybavení na příští den.
Jdeme s potápět
Ráno nám nás průvodce jménem Botol ukazuje plán. Přesuneme se dodávkou do Jemeluku a absolvujeme dva ponory. Přes oběd si dáme pauzu a odpolko proběhne jeden ponor v Tulambenu. Je to jasné! Ze skladu bereme připravené věci, skládáme je do auta a rovnou vyrážíme. Cesta zabere půl hodiny. Jede se po hlavní silnici, která kopíruje celé pobřeží.
Při příjezdu na parkoviště bereme věci z auta a náš průvodce nám říká, že věci nám z auta odnesou místní lidé. Trochu se podivuji, ale než jsme si vyndali zbytek osobních věcí z auta, přišly dvě stařenky, které naši výstroj odnesou na pláž. Děláme tomu přítrž a prosíme je, ať to nenosí, že si to vezmeme sami. Jsou neodbytné a tak prosíme Botola, ať jim vysvětlí, že nejde o žádnou slevu nebo ať se nebojí, že nedostanou zaplaceno. Jde prostě jen o morální hledisko, že tady nebude šedesátiletá stařenka nosit potápěčskou výbavu, nám mladým, kteří na to mají dostatek sil. Po krátké debatě je vše vyřešeno.
K pláži je to kousek. Přímo u vody jsou přístřešky pro potápěče. Je tu strašně moc lidí. Někdo se školí, někdo odpočívá a zbytek jako my se připravuje k ponoru. Navlékáme na sebe žakety a provádíme kontrolu mezi sebou. Botol nás sleduje. Pak si nás ještě každého překontroluje. Vše je v pořádku a tak se rovnou hrneme do vody. Nasazujeme ploutve, vymýváme masky a rychle se chystáme k zanoření. Botol zjišťuje, že s námi nemá žádnou práci a tak z něj na pohled opadá trocha nervozity. Ihned se zanořujeme a z pláže míříme do pravé části. Potápěčská oblast se jmenuje Jemeluk Wall.
Jak to vypadá pod vodou?
Z počátku je dno písčité a tu a tam jsou vytvořeny umělé korály. S přibývající hloubkou se pak dno mění v celý krásný korálový útes. Právě tady začínám cítit proud, který nás začíná táhnout podél celého valu. Botol se otáčí a kontroluje nás. Jsme v pohodě. Proud není nijak silný. Pokračujeme tedy dále. Sestupujeme na hloubku osmnácti metrů. Zde začíná ta kochací část ponoru. Odepínám kameru a začínám s pozorováním a focením. Níže pod námi pak útes končí písčitou policí, která pak pokračuje dále do hloubky.
Na dně této police vidíme pár trnuch modroskvrných. Pokračujeme kolem útesu dále a obdivujeme nádherné korály, které zde rostou. Jetu také plno drobných ryb. Na polovině zásoby vzduchu se otáčíme a míříme zpět. Proudy nejsou stále nijak silné, spíš je ani necítím. Tak v klidu fotím a vychutnávám si tento první ponor v Indonésii na Bali.
Po vynoření je v přístřeškách pro potápěče stále narváno. Objednáváme si čaj, měníme prázdné lahve za plné a jdeme si sednout stranou, kde nebudeme překážet. Je tu opravdu strašný mumraj. Botolovi ještě ukážeme kde nás najde. Dáme si hodinovou pauzu a pak se pustíme do druhého ponoru.
Jde se na další ponor
Je čas na další ponor. Opět se strojíme a připravujeme. Tentokrát to bude na opačnou stranu. Potápěčská oblast se jmenuje Jemeluk Bay. Vzhledem k tomu co jsme viděli při prvním ponoru, počítám s tím, že dno bude písčité a budeme mít možnost vidět uměle vytvořené korály. Během strojení, je nám ještě vysvětleno, že místní potápěči se zde pokoušejí udržet podmořský život a pokusit se o to, aby se zde korálové útesy rozšiřovali. Podle místních totiž posledních pár let korály odumírají. Necháme se tedy překvapit.
Zanoření probíhá zase kousek od pláže. Poté ihned točíme doleva. Od sedmi metrů, kde končí kamenité dno, začíná písek. Postupujeme dále do hloubky. Začínám si všímat uměle vytvořených betonových dutých kostek všemožně naskládaných na sebe. Jsou tu i různé sochy nebo předměty svázané k sobě lany. Na všech těchto předmětech je vidět, jak začínají růst korály a objevují se i drobné rybky, které tyto objekty začínají osidlovat.
Je to parádní, když je vidět, že má někdo zájem, aby se tento podmořský život udržel. Super také je, že se tyto objekty dobře fotí a tak mám celou dobu v ruce kameru a pořizuji spousty snímků. Ponor probíhá absolutně v klidu a po více jak čtyřiceti minutách a bezpečnostní zastávce vynořujeme opět na pláži. Teď už jen naskládat vše zase do dodávky a těšit se na odpolední ponor v Tulambenu.
Bali Tulamben
Po obědě se připravujeme přímo v resortu. Jdeme pod vodu jen se Štěpánem. Péťa si chce dát oraz. Žakety s lahvemi nám před hlavním vchodem nakládá místní maník na skůtr a odváží je na pláž. My se vydáváme pěšky s maskou a ploutvemi na místo setkání. Když si přebereme výstroj, Botol nás seznámí s naším třetím ponorem. Oblast se nazývá Coral Garden. Uvidíme něco podobného co v Jemeluku. Korálů je tu prý více. Dnes si dáme pravou část této oblasti.
Na výlet se může hodit
Nastrojit a rychle do vody. Okamžitě se zanořujeme a sestupujeme hlouběji. Dno je tvořeno sopečným černým pískem a vždy je tu buď nějaký malý přírodní útes s korály, nebo uměle vytvořený. Každopádně jsou rozesety všude kolem. Takže chvilku plaveme, chvilku obdivujeme. Prostor k focení je také. Ve směs je to stejné jako Jemeluk Bay. Musím ale uznat, že se tu o to potápěči starají.
Překvapuje mě také čistota vody a na dně jsem snad neviděl žádné odpadky, na rozdíl od souše, kde je to jeden velký bordel. Po třičtvrtě hodině vyplouváme kousek od místa, kde jsme se zanořovali. Na pláži odevzdáme výstroj opět na maníkovi na skůtr a pěšky se budeme loudat až do resortu. Zbývá se jen domluvit na zítřek a pak bude následovat pořádná večeře a postel. Odpadnu určitě velice rychle.
Druhého dne ráno už máme ve skladu připravenou naši výstroj. Potápíme se dnes i s Péťou. Opět si všechno nachystáme v resortu. Před hlavním vchodem už opět čeká skůtr. Naložit a pěšky vyrážíme na pláž. Jdeme dnes o kousek dál po pláži na západ. Během přesunu nám Botol představuje plán prvního ponoru. Konečně se budeme potápět k vraku lodi. Jmenuje se USAT Liberty a jedná se o vrak americké nákladní lodi, která byla torpédována japonskou ponorkou I-166 11. ledna 1942 přímo u pobřeží. Na pláži nám pak Botol ukazuje plánek lodi. Dnes už bohužel neodpovídá skutečnosti. Když se prý probrala k činnosti sopka Mount Agung, tak otřesy posunuly vrak lodi do jiné polohy. Celý ponor je tedy vysvětlen a naplánován. Jde se na to.
Zanořujeme se zhruba třicet metrů od pláže, hned po zanoření spatřuji záď lodi. Je obrovská! Už teď se nemohu dočkat celého vraku. Sestupujeme níže. Loď, tedy spíše trosky jsou rozprostřeny podél pláže a kýl směřuje k pláži. Paluba lodi pak na otevřené moře. Celý vrak je posetý korály a za ty dva dny je to snad nejkrásnější pohled. Od zádě pokračujeme dále ke středu lodi. Na dně pod vrakem jsou další kusy, mezi kterými kličkujeme a můžeme obdivovat celou rozpadlou palubu. Narážím tu i na karety.
Přesný druh úplně nevím. Každopádně je tu opravdu mnoho živočichů, údajně přes 400 druhů útesových ryb. Dále se dostáváme k prostoru obrovských nosníků, kterými se dá proplout. Všichni s Botolem kontrolujeme stav vzduchu a rozhoduje se, že se poplave dále na příď. Stále kličkujeme mezi odpadlými částmi vraku. Světlo, které sem dopadá od hladiny, krásně vykresluje různá místa azákoutí vraku i kolem něj.
Doplouváme až k přídi, která je odlomena. Snažíme se proplout v co nejnižším bodě. Jsme na dvaceti čtyřech metrech a pohled nahoru k hladině přes příď je fascinující. Obeplouváme ji ke kýlu a v odtržení od zbytku lodi opět kličkujeme mezi troskami. Doplavali jsme zpět ke středu lodi a po jednom se pomalu pouštíme do útrob, k těm nosníkům. Netuším, jestli to byl nějaký nákladový prostor, ale je to krásné. Jak sem dopadají ty sluneční paprsky a celé to chytá nádhernou atmosféru. Do toho ta spousta ryb, všemožných tvarů a barev. Bohužel se nemůžeme zdržovat a tak pokračujeme dále z těchto prostorů ven z lodi. Botol nás pak upozorňuje na místo, kde byl velitelský můstek.
Jediné, co po něm zůstalo je podlaha, utržené nosníky a panel s kormidlem, které postupem času pěkně zarostlo. Sám už bych to nepoznal. Zásoby vzduchu se nám nelítostně zmenšují a tak nezbývá pomalu vrak opustit za zádí, kdy se už začínáme pomalu vynořovat, narážím ještě na trnuchu modroskvrnou. Využívám příležitosti a z bezpečné vzdálenosti ji fotím. Mají na ocasu osten, kterým Vás mohou bodnout. Také je v něm prý jed, takže trocha respektu neuškodí. Nechci ji moc stresovat. Přece jenom jsem já návštěvníkem a měl bych se chovat slušně.
Následuje už jen bezpečnostní zastávka, během které se mi daří pořizovat další parádní fotky. Po vynoření si všichni tento ponor chválíme. Bylo to opravdu nádherné. Na tento ponor budu vzpomínat velice dlouho. Byla to fakt krása.
Odcházíme z pláže zpět do resortu. Odpočineme si, vyměníme prázdné lahve za plné a připravíme se na náš poslední ponor v Tulambenu.
O dvě hodiny později se strojíme do žaketů. Chystáme se opět na Coral Garden. Ponoříme se nyní do levé části této oblasti. K pláži to máme už jen přes ulici a tak vycházíme rovnou nastrojeni. Na pláži už se nemusíme zdržovat a jdeme ihned na ponor. Čeká nás zhruba třičtvrtě hodinový ponor při dně kolem malých korálových útesů. Bude to hodně podobné, co jsme viděli včera. Každopádně při každém ponoru je na co koukat a co se učit.
Po ponoru sedíme v prostorách resortu u bazénu, povídáme si s Botolem a děkujeme mu za dva krásné dny strávené potápěním. Já ještě rychle vyplním potápěčský deník, který si od něj nechám potvrdit a pak už nám nezbývá nic jiného než zabalit věci naskákat do auta vydat se na jih ostrova do přístavu Padanbai na loď, která nás vezme na ostrov Nusa Penida. Tam nás čeká poslední potápěčský den. Uvidíme jaké dobrodružství a zážitky nám přinese.
Užitečné informace a odkazy
V Tulambenu, Amedu a Jemeluku jsme nenašli žádné bankomaty!!! Je nutné mít hotovost sebou. V Bali Reef Divers Tulamben stálo 5 ponorů 2 000 000 IDR, je to zhruba 3200 CZK včetně vybavení a veškerého servisu.
Dive resort:
USAT Liberty:
Žádné komentáře