Správný skaut si uvaří buřtguláš na ohýnku zapáleném křesadlem pomocí sušeného mechu. Drsoň přežije týden v lese na pár dekách sušeného masa a tabulce čokolády. Ostatní trekaři, čundráci a horolezci si raději uvaří relativně pohodlně na outdoorovém vařiči. A ve vysokých horách si bez vařiče sníh nerozpustíte. Jaký vařič je tedy pro vás ten správný? A jak správně venku vařit?

Text: Johny & Lucie; WWW.OUTVER.NET ; listopad 2020

Pár triků, jak nejlépe přivést vodu k varu

Výběr správného ešusu

Ešus by měl mít takový tvar, aby plamen nepřesahoval přes plochu jeho dna, tedy raději volte širší. Pod ním pak můžete zatopit na plný pecky, teplo se předává více do dna ešusu a nevytápíte vzduch kolem. Speciální ešus s výměníkem tepla na dně zlepší účinnost o 20% – 30%.

Ostatní plochy ešusu, tedy válcová stěna a poklička, fungují jako chladič. Je tak výhodnější mít ešus spíš nižší, čímž se omezí plocha, kterou se ztrácí teplo do okolí. Poklice z plastu je taky lepší, ovšem je potřeba hlídat, aby se v nějakém nevhodném režimu vaření nepoškodila teplem.

Tuhle problematiku řeší dobře nádoby s výměníkem tepla, tzv “jetboil” vařiče, kdy je vyhřívaná plocha dna s žebrováním a tím je větší. Ochlazovaná plocha stěn je zateplená neoprénem a víko je plastové.

Pokud byste se snažili vařit vodu v úzkém válci, bude to trvat dlouho, protože příjem energie z plamene je malý a tepelné ztráty stěnami velké.

Tenhle problém se zvětšuje se stoupající teplotou vody a klesající teplotou venkovního prostředí. Velký rozdíl teplot mezi vodou, respektive chlazenou stěnou ešusu, zapříčiní rychlejší odvod tepla do okolí. Naopak u vyhřívané plochy ešusu se rozdíl teplot mezi ní a plamenem zmenšuje, což předávání tepla zpomaluje.

Může se stát, že s nevhodně zvoleným ešusem v chladných podmínkách a málo výkonným vařičem, vodu k varu vůbec nepřivedete. Proč? Protože se s rostoucí teplotou vody srovná ztráta tepla s jeho příjmem a dál už jen udržujete vodu v teplém stavu.

Závětří

Hodně tepla odfoukne přímo z plamene vítr, stačí i vánek. Pokud už musíte vařit v nekrytém prostranství, tak pomůže závětří ze speciálních kulis, nebo alespoň z dobře posazených batohů. Dobré je vařit v krytém nebo téměř uzavřeném prostoru (předsíňka stanů), kde ztrátové teplo ohřeje vzduch, což je v zimě příjemné.

Předehřátí vody

V určitých případech se dá voda trochu zadarmo předehřát, konkrétně když je venku tepleji, než má nabíraná voda. Konkrétní případ je třeba ledovcová voda, tu večer naberete do lahve a přes noc se mírně ohřeje. Ráno pak při vaření čaje neplácáte palivo na prohřátí ledové vody.

Jak jsme testovali spotřebu paliva

Spotřebu paliva jsme testovali v místnosti, kde bylo 21 °C, vodu jsme točili z kohoutku a ohřívali jsme jí téměř k varu, tedy do stavu, kdy začala mít lehkou dynamiku a bublinky stoupaly pravidelně nahoru. V tomto komfortním stavu byla účinnost ohřevu 55% – 85%, v zimě a ve větru to bude horší.

Pozor, pokud budete tavit sníh, tak spotřebujete paliva více než dvakrát tolik.

Vařič na tuhý líh, prostě klasika

Na začátku devadesátých let jsme tenhle vařič měli všichni. Konstrukce je jednoduchá, lehká a účelná. Zpravidla se jedná o plechovou krabičku, která se rozloží do jednoduchého vařiče. Zdrojem tepla je zapálené pevné palivo, takzvaný tuhý líh, který s opravdovým lihem C2H5OH nemá nic společného. Většinou je palivem bílá látka urotropin s troškou parafínu. Po zapálení hoří plamenem podobným, jako má plamen lihu, téměř nekouří.

Palivo: urotropin

Specifická výhřevnost: 31.300 kJ / kg

Je to bílá krystalická hmota v tabletách, která je trochu cítit. Je to jediné palivo, které nemusíte nutně přenášet ve speciální nádobě, dá se naskládat do samotného zavřeného vařiče.

Dostupnost paliva:

V technických drogeriích a v outdoorových obchodech. V odlehlých krajích asi nesehnatelné.

V letadle:

Kulaté tablety se dají dát do tuby od šumáku, zpravidla nebývá problém s převozem v zavazadlovém prostoru.

Testovaný typ: YATE

Hmotnost vařiče: 105 g

Je to nejmenší a nejlehčí vařič.

Zvážená spotřeba paliva pro ohřev 0,5 litru vody: 12 g (asi 1,5 tablety)

Hlučnost 1m od vařiče: 36 dB

Vařič hoří potichu.

Citlivost na vítr:

Hodně velká, chce to závětří. Nemá výkonu nazbyt.

Fungování v mrazu:

Tuhý líh hoří v pohodě i v mrazu. Hůř se zapaluje.

Výkon a způsob jeho regulace:

Výkon odpovídá množství tuhého lihu a jeho naporcování, tedy ploše paliva, která odhořívá. Výkon je spíš malý. Pro větší výkon je lepší dodat více malých kousků, tedy tablety nalámejte (ne vždy to jde snadno). Postupně budete přikládat malé kousky a zbytečně vám tak nezbude napůl spálený tuhý líh.

Výhody – na co je vhodný:

Má minimální hmotnost a velikost. Paliva si vezmete přesně tolik, kolik potřebujete. Hodí se zejména na léto a na kratší akce, kdy si plánujete vařit kávičku, čaj nebo polévku, a to v malém množství. Zásobu paliva máte pod kontrolou.

Nevýhody – na co se nehodí:

Nelze zapálit jiskrou, musíte mít zapalovač, nebo dost sirek. Plamen špiní, tedy je problematické použít ešus s tepelným výměníkem. Obecně je špinavý od ohně a od paliva, tedy se musí balit do sáčku. Má malý výkon. Nehodí se na zimní treky. Po dohoření ve vařiči zůstanou nespálené zbytky paliva.

Doporučení:

Je třeba k němu mít nízký ešus s menším objemem a vařič vybrat s co největší plochou pro palivo. Pozor na typy vařičů, které mají palivovou komoru usazenou úplně dole, zem v kontaktu jim pak odebírá teplo a v případě vaření na stole dojde k poničení stolu horkem. Nemá smysl vařit více než 0,5 L vody.

Vařič na tekutý líh, také klasika

V podstatě to je nádoba na líh s dvojitou stěnou, otevřeným hrdlem uprostřed a malými otvory po obvodě. Hoří páry lihu. Aby bylo páry více, využívá se zvýšení teploty lihu vlastním teplem z hoření, kdy je produkce par a tím i výkon vařiče výrazně větší. V praxi to vypadá tak, že zapálíte líh v hrdle, chvilku to jen tak plápolá a pak začnou hořet vzniklé páry v otvorech po obvodě za doprovodu slabého šumu. Výkon vařiče postupně nabíhá s tím, jak se prohřívá.

Palivo: ethanol (alkohol) C2H5OH:

Specifická výhřevnost: 28.865 kJ / kg

Teplota varu: 78,3 °C

Líh je dobře známá čirá tekutina, v konzumní variantě je velmi oblíbená.

Palivo lze přenášet v lehké PET lahvi, vezmete si jen tolik paliva, kolik potřebujte.

Dostupnost paliva:

V technických drogeriích. V odlehlých krajích obtížně sehnatelné.

V letadle:

Líh lze převážet v odbaveném zavazadle jako lihovina v omezeném množství, měl by mít koncentraci max. 70%.

Testovaný typ: STURM MILTEC

Hmotnost vařiče: 166 g (z toho 100 g nožičky)

Velmi lehký vařič.

Zvážená spotřeba paliva pro ohřev 0,5 litru vody: 11 g

Hlučnost 1m od vařiče: 37 dB

Vařič lehce šumí.

Citlivost na vítr:

Velká, chce to závětří. Nemá výkonu nazbyt.

Fungování v mrazu:

Líh hoří v pohodě i v mrazu, páry si tvoří vlastním teplem. Hůř se zapaluje, protože chladný líh se méně odpařuje.

Výkon a způsoby jeho regulace:

Výkon u levnějších typů nelze regulovat, některé vařiče lze regulovat zmenšením štěrbin pomocí překryvného prstence. Výkon je spíš malý.

Výhody – na co je vhodný:

Má malou hmotnost a velikost. Paliva si vezmete přesně tolik, kolik potřebujete. Hodí se zejména na léto na kratší akce, kdy si plánujete vařit kávičku, čaj nebo polévku, a to v malém množství. Zásobu paliva máte pod kontrolou.

Nevýhody – na co se nehodí:

Jiskrou jde zapálit dost blbě, spíš musíte použít zapalovač, nebo sirku. Má malý výkon. Líh má malou výhřevnost, tedy ho musíte mít s sebou víc. Může se vám podařit rozlít hořící líh. Kvůli předehřevu není vhodný na opakované zhasínání a zapalování. Nehodí se na zimní treky.

Doporučení:

Je třeba k němu mít nízký ešus s menším objemem. Je dobré používat stabilizační nožičky. Nenalévejte ho lihem zbytečně moc, trvá pak déle, než se prohřeje a pořádně rozhoří. Nemá smysl vařit více než 0,5 L vody.

Benzínový vařič

Vařič na benzín je výkonný a technicky složitější vařič. Principem je hořák, do kterého je pod tlakem přiváděný benzín. Benzín je v kovové lahvi, do které se pumpičkou natlakuje vzduch. Hoří páry benzínu. Aby páry vznikaly, dochází k předehřevu benzínu v kovových trubičkách vlastním teplem z hoření. V praxi to vypadá tak, že zapálíte trochu benzínu ve střední misce vařiče, až dojde k prohřátí vařiče. Pak pustíte do vařiče benzín z lahve, ten již horkem tvoří páry, které intenzivně hoří za silného hučení.

Palivo: benzín

Specifická výhřevnost: 43.700 kJ / kg

Teplota varu: 99,2 °C

Benzín je dobře známá čirá nebo světle žlutá tekutina. Lze přenášet v plastové lahvi, vezmete si jen tolik paliva, kolik potřebujte.

Dostupnost paliva:

V technických drogeriích. V čerpacích stanicích, a to i v odlehlých krajích.

V letadle:

Do letadla nesmí. Benzín není nutné převážet, všude ho koupíte.

Testovaný typ: PINGUIN PYRO

Hmotnost vařiče: 415 g

Hmotnost náhradních dílů a servisního nářadí: 85 g

Celkem těžký vařič.

Zvážená spotřeba paliva pro ohřev 1,0 litru vody: 17 g (z toho zhruba 3 – 4g spotřebuje rozehřátí vařiče a dohoření zbytku benzínu)

Hlučnost 1m od vařiče: 80 dB

Vařič je dost hlučný, takový tryskáč.

Citlivost na vítr:

Nijak zásadní, závětřím se to nezkazí.

Fungování v mrazu:

Hoří v pohodě i v mrazu, prostě benzín. Páry si tvoří vlastním teplem.

Výkon a způsoby jeho regulace:

Výkon lze regulovat kohoutem, moc citlivě regulace nefunguje. Výkon je velký.

Udávaný výkon vařiče: 3,0 kW

Výhody – na co je vhodný:

Jiskrou jde zapálit obstojně, zapalovač je jistota. Paliva si vezmete přesně tolik, kolik potřebujete, palivo je dostupné. Hodí se zejména na delší akce mimo civilizaci. Benzín má slušnou výhřevnost, hoří za všech podmínek dobře. Spálí kdejaký benzín nebo případně i jiná paliva. Zásobu paliva máte pod kontrolou. Po výměně části dílů může pálit i plyn.

Nevýhody – na co se nehodí:

Je těžký a komplikovaný, musí se čistit. Pracuje s přetlakem, takže musíte hlídat stav těsnících kroužků, ty se občas musí mazat a někdy ze začátku netěsní. Kvůli předehřevu není vhodný na opakované zhasínání a zapalování. Je špinavý. Předehřev je občas poměrně plamenná záležitost, ve stanu tedy dost problematické použití. Automobilový benzín špiní.

Doporučení:

S vařičem se nejprve dobře seznamte. Pro netechnické typy není vhodný. Pro rozehřátí vařiče můžete použít líh, ten hoří bez kouře i při nižší teplotě, na rozdíl od automobilového benzínu.

Plynové vařiče

V současnosti nejrozšířenější vařiče. Plyn je v plechových tlakových kartuších a je to směs obvykle butanu, jeho varianty isobutanu a propanu. Plyny mají bod varu menší než nula. V kartuších jsou uchovávané v kapalné formě pod tlakem. Do vařiče pak expanduje plynná složka plynu z prostoru nad hladinou. Plyn je veden trubičkou do hořáku.

Při expanzi dochází k ochlazení plynu, což je nevýhoda, protože se ochlazuje i kartuše se zásobou plynu. Při zchlazení pod teplotu varu plynu se odpar minimalizuje a hořák nemá pořádně co pálit. Samozřejmě, že teplo se do kartuše dostává z okolí. Pokud je teplota okolí větší třeba o 10-20°C, než je bod varu plynu, tak k podchlazení kartuše nejspíš nedojde. Pro zimní období tak potřebujete směs plynů s větším podílem propanu, případně isobutanu, které mají oproti butanu nižší bod varu.

U některých vařičů je kartuše napojená přes hadičku. U nich můžete kartuši opatrně ohřívat od vlastního tepla vařiče – výrobci to logicky nedoporučují. Tyto vařiče mají i předehřev plynu trubičkou, která vede kolem plamene. Při nadzvednutí kartuše tak do vařiče pošlete tekutý plyn, ten v předehřevu zplynuje a výkon prudce naroste za hlukové kulisy. Výrobci to opět logicky nedoporučují.

Plynné palivo:

Je cítit. Kupuje se v kartuších s ventilem se závitovým napojením, případně s bajonetovým napojením.

Butan:

Specifická výhřevnost: 45.700 kJ/kg

Teplota varu: -0,5 °C

Převažuje v letních směsích plynů.

Isobutan:

Specifická výhřevnost: asi 46.000 kJ/kg

Teplota varu: -11,7 °C

Obvyklý v celosezónních a zimních směsích plynů.

Propan:

Specifická výhřevnost: 46.300 kJ/kg

Teplota varu: -42,0 °C

Převažuje v zimních směsích plynů.

Dostupnost paliva:

V outdoorových obchodech, dají se sehnat i v odlehlých krajích, kde je obvyklá treková a horská turistika.

V letadle:

Plynové kartuše nelze převážet.

Hmotnost kartuše s 230 g plynu: 368 g (takže plech váží 138 g)

Lehký plynový vařič napevno spojený s kartuší

Klasický vařič, který je napevno našroubovaný na kartuši.

Testovaný typ: PINGUIN SURPASS

Hmotnost vařiče: 67 g

Jedná se o lehký vařič. Rozhodující hmotnost je daná kartuší s plynem.

Zvážená spotřeba paliva pro ohřev 1,0 litru vody: 13 g

Hlučnost 1m od vařiče: 65 dB

Vařič šumí.

Citlivost na vítr:

Vařič je docela citlivý, závětří je vhodné vytvořit.

Fungování v mrazu:

V mrazu musí mít kartuši se zimní směsí plynu na bází propanu a isobutanu, pak hoří slušně i v mrazu. Letní směs je v mrazu v podstatě nefunkční.

Výkon a způsoby jeho regulace:

Regulace výkonu je pomocí ventilu na přívodu plynu. Regulace je citlivá.

Udávaný výkon vařiče: 3,82 kW

Výhody – na co je vhodný:

Malý a výkonný. Je vhodný pro většinu aktivit. Dá se zapálit jiskrou. Velmi jednoduše se zapíná a vypíná. Dobře se reguluje. Hoření je čisté.

Nevýhody – na co se nehodí:

Nevýhody jsou v podstatě jen samotné kartuše. Musíte mít správnou směs plynů a vhodnou velikost kartuše s konkrétním napojovacím ventilem na vařič. Kartuše jsou jednorázové a vůči hmotnosti plynu poměrně těžké. Obsah zbývajícího plynů v kartuši se dá zjistit jen odhadem, nebo zvážením. Malá kartuše 110 g dělá vařič nestabilním.

Doporučení:

Dejte si pozor jakou směs plynů máte pro očekávané teplotní podmínky. Menší kartuše 110 g se spíš a rychleji podchladí a mají malou základnu z hlediska stability vařiče. Ideální jsou středně velké kartuše 230 g i pro rozumný poměr hmoty kartuše vůči plynu.

Plynový vařič napojený na kartuši hadičkou a s předehřevem plynu

Vařič stojí na nožičkách a má kartuši připojenou hadičkou. Předehřev trubičkou je výhodou pro hoření plynu zejména v chladných podmínkách.

Testovaný typ: PINGUIN MANTIS

Hmotnost vařiče: 150 g

Jedná se o středně těžký vařič.

Zvážená spotřeba paliva pro ohřev 1,0 litru vody: 13 g

Hlučnost 1m od vařiče: 70 dB

Vařič docela dost šumí.

Citlivost na vítr:

Vařič je docela citlivý, závětří je vhodné vytvořit. Výkonu má dostatek.

Fungování v mrazu:

V mrazu lze kartuši ohřívat přiblížením k vařiči. Taky je možné do vařiče opatrně poslat kapalnou směs plynu nakloněním kartuše, palivo pak zplynuje v předehřevu.

Výkon a způsoby jeho regulace:

Regulace výkonu je pomocí ventilu na přívodu plynu. Regulace je citlivá, ale se zpožděním.

Udávaný výkon vařiče: 2,85 kW

Výhody – na co je vhodný:

Velmi výkonný. Je s předehřevem plynu a tak vhodný do chladného období, zvládne pálit i letní směs v zimě. Dá se zapálit jiskrou. Jednoduše se zapíná a vypíná. Se speciální redukcí se dají dobře použít i válcové bajonetové kartuše 220 g. Hoření je čisté.

Nevýhody – na co se nehodí:

Je trochu větší a těžší. Musíte mít vhodnou velikost kartuše s konkrétním napojovacím ventilem na vařič. Kartuše jsou jednorázové a vůči hmotnosti plynu poměrně těžké. Obsah zbytku plynů v kartuši se dá zjistit jen odhadem, nebo zvážením.

Doporučení:

Ideální jsou středně velké kartuše s 230 g plynu pro rozumný poměr hmoty kartuše vůči plynu.

Plynový vařič, tzv jetboil

Typicky horolezecký vařič, který stojí na kartuši. Součástí vařiče je speciální nasazovací nádoba s tepelným výměníkem – žebrovaným dnem. Nádoba je zateplená neoprénem. Vaření je tak velmi efektivní. Dá se vařit i s normálním ešusem pomocí redukce na vařič.

Testovaný typ: PINGUIN AURA

Hmotnost vařiče: 187 g

Hmotnost nádoby: 258 g (270 g váží srovnatelný hliníkový ešus)

Jedná se o středně těžký vařič.

Zvážená spotřeba paliva pro ohřev 1,0 litru vody: 9 g

Hlučnost 1m od vařiče: 70 dB

Vařič docela dost šumí.

Citlivost na vítr:

Vařič je poměrně odolný větru, závětří nikdy neuškodí.

Fungování v mrazu:

V mrazu musí mít kartuši se zimní směsí plynu na bází propanu a isobutanu, pak hoří slušně i v mrazu. Letní směs je v mrazu v podstatě nefunkční.

Výkon a způsoby jeho regulace:

Regulace výkonu je pomocí ventilu na přívodu plynu, je docela citlivá. Vařič má střední výkon, ale vynahrazuje to efektivitou přenosu tepla do nádoby.

Udávaný výkon vařiče: 1,15 kW.

Výhody – na co je vhodný:

Spotřebuje relativně málo paliva. Je vhodný zejména pro ohřev většího množství vody, přípravu vody ze sněhu a ledu. Dá se zapálit jiskrou. Velmi jednoduše se zapíná a vypíná. Hoření je čisté. Má malou emisi tepla mimo vařič, je tak nejlepší variantou pro vaření do stanu.

Nevýhody – na co se nehodí:

Poměrně velký a těžký. Na lehké letní treky se nehodí. Nádoba není vhodná na vaření jídel a nejde použít třeba na kamnech. Musíte mít správnou směs plynů s konkrétním napojovacím ventilem na vařič. Kartuše jsou jednorázové a vůči hmotnosti plynu poměrně těžké. Obsah zbytku plynů v kartuši se dá zjistit jen odhadem, nebo zvážením.

Doporučení:

Dejte si pozor jakou směs plynů máte pro očekávané teplotní podmínky. Menší kartuše 110 g se spíš a rychleji podchladí a mají malou základnu z hlediska stability vařiče. Ideální jsou středně velké kartuše s 230 g plynu i pro rozumný poměr hmoty kartuše vůči plynu a vejde se do nádoby na sbalení. Používejte ho zejména v případě, že potřebujete primárně ohřívat vodu. Umí ohřívat i klasický ešus, když použijete redukci, ale efektivita se ztrácí.