Už vás nebaví chodit po českých lesích a horách, ale na takovou pacifickou hřebenovku se také ještě necítíte? Možná nastal ideální čas zkusit ty nejlákavější evropské treky. Kam vyrazit a jak se na takový trek připravit?

Nejlepší treky v Evropě

Evropa je přímo protkaná turistickými stezkami a trasami, které si zamiluje každý milovník chůze, dobrodružství, hor a nádherné krajiny. Snad ani nezáleží na tom, jakým směrem se vydáte – v každém koutku našeho starého kontinentu najdete tisíce a tisíce kilometrů, které vám splní nejdivočejší sny. 

Schladming-Tauren, Jan Rais

Vybrat ze stovek možností 5 nejlepších je téměř nemožné. Proto jsme se zeptali našich spolupracovníků, který je právě ten jejich TOP – ať už ho sami prošli nebo o něm zatím pouze sní. 

Adam doporučuje

Ať už vyrážím na ferraty nebo „jen” trek se spaním v přírodě, Jižní Tyrolsko je místo, kam se vracím vždycky rád a doporučil bych ho alespoň jednou navštívit určitě každému. Cesta třeba k mému oblíbenému Lago di Brales vyjde na necelých osm hodin autem a ten výhled, vzduch a celková atmosféra Jižního Tyrolska stojí za to. Pokud chodíte nejradši po horách, nesmíte si nechat ujít výšlap na horu Secëda, nebo, samozřejmě, Tre Cime.

Honza doporučuje

Samozřejmě si nejvíce zatrekuji v Alpách. Nemám konkrétní místo, protože všude je krásně. Můžete chodit v nádherných údolích alpských kopců nebo se vydat jako já do vyšších nadmořských výšek. Tady už je to pak nádherná vysokohorská turistika i s nějakým tím vrcholem. A jak už zmínil Adam! Autem je to kusek, jen pár hodin cesty. A když se porozhlédnu ještě dál… Kavkazské pohoří! Nekonečné treky, milé obyvatelstvo v úžasných malebných vesnicích, nádherné hory a vy, kde na pěšinách živáčka nepotkáte. Oblasti Mestie, Kazbeckého nebo Tushetského národního parku. To jsou místa kam se budu vracet.   

Ester doporučuje

Moji nejmilejší formou pohybu je chůze. Především, když nemusím řešit žádné logistické složitosti typu kam a kdy musím daný den dojít. K tomu jsou dobře značené trasy, a především ty dálkové, ideální. Nasadím batoh, kráčím celý den, večer se uložím pod tarp nebo pod hvězdy a ráno zase pokračuji. Pěkná trasa je Camino del Norte. Můžete následovat oficiální svatojakubskou stezku, a pokud chcete jít víc podél moře jako já, sejděte na dálkovou trasu E9. Narazíte zde například na ostrůvek v moři, ke kterému vede kamenná stezička, která je většinu dne zaplavená. Krásná trasa je i GR 221 pohořím Mallorky, o které tu už padla řeč. Doporučuji se na ostrov vydat po zemi a objevit kouzlo pomalého cestování, Florencii, Barcelonu a další města, kterými po cestě projíždíte. A když se vrátím zpět do české kotliny, dodnes vzpomínám na přechod Krušných hor s úchvatnými loukami, hlubokými lesy s vlčíma stopama a pohledy do hlubin uhelných dolů nedaleko Horního Jiřetína, jako v Mordoru.

Markéta chce vyrazit

Já jsem byla na největším zahraničním treku v chorvatském Drveniku. Skvělá hora, ale za trek ve smyslu našich článků bych to nepovažovala. Popravdě, ještě jsem ani pořádně nevzala odvahu na to, vyspat se pod širákem nebo sama ve stanu ani v našich lesích. Ale cestovatelských snů mám hodně. Jedním z nich jsou rozhodně Julské Alpy ve Slovinsku. Převýšení, které u toho člověk absolvuje, je sice děsivé, ale ty výhledy musí stát za to. A ještě pak může člověk za odměnu skočit do moře. 

Dalším mým snem je klasická Camino de Compostela. Ale to je opravdu v říši snů. Budu ráda, když se mi jednoho dne povede projít Stezku Českem. 

Gruzie, Jan Rais

Vláďa

Evropa je domovem nespočtu úchvatných tras a trekingových dobrodružství, ale jeden z nejvýjimečnějších zážitků, který byste měli zažít, je jízda úzkokolejkou z rumunského města Viseu de Sus v pohoří Maramureš, podél malebného břehu řeky Vaser až k ukrajinským hranicím. Stejně tak můžete vyrazit pěšky. Tato treková cesta nabízí krásné scenérie, které můžete během svého putování objevovat. Tedy byl to náš cíl, až na to že…

Můj první výlet na tuto trekovou trasu byl něco, na co budu pamatovat po zbytek života. Před několika lety jsme se rozhodli prozkoumat Maramureš a vydat se na nezapomenutelnou jízdu úzkokolejkou. Naším cílem bylo středisko pohoří Maramureš, kousek úzkokolejkou a pak zbytek pěšky, ale cesta byla stejně vzrušující jako cíl.

Jízda úzkokolejkou v údolí řeky Vaser je cestou zpět v čase do doby, kdy se tato trať používala pro přepravu dřeva z místních lesů. Vlak je úzký a pomalý, což vám umožní skvěle si vychutnat okolní přírodu. Krajina je ohromující: zelené lesy, horské hřebeny a bílé pěnové vlnky řeky Vaser.

Kromě nádherné přírody jsme se setkali i s něčím nečekaným. Kamarád nám poradil, že v tomto údolí jsou místní medvědi, a doporučil nám, abychom si jídlo nechali místo ve stanech přivázané na stromě, aby případně nesežrali s jídlem i nás. Byli jsme trochu nervózní, ale brali jsme jeho radu vážně.

Ráno jsme se probudili hlukem. Zdálo se, že zvědavá drezína plná lesních dělníků se zastavila přímo u našeho tábora. Chvíli jsme s překvapením pozorovali, jak si berou naše jídlo. Dělníci nám mávali a smáli se. My se s kručícími žaludky rozhodli ulovit si jídlo v řece,  ale nic moc to nebylo a my se museli vrátit zpátky.

Inspirujte se dálkovými trasami GR

Dalším zajímavým zdrojem jsou evropské dálkové trasy označené zkratkou „GR”, která se používá především v západní Evropě. Přeložit by se dala jako velký výlet a opravdu trasy označené GR nejsou nic pro nováčky. 

Třeba taková trasa GR-11, která vede španělskou částí Pyrenejí, má 820 kilometrů s převýšením 45 000 výškových metrů. Průměrně zdatný turista by ji mohl ujít přibližně za 45 dní. Trasa vede především horami, bez obav tak můžete vyrazit i během letních měsíců, kdy je zdejší podnebí pro pěší túru poměrně příjemné a neměla by vám být ani velká zima, ani vedro.

Pokud neholdujete spaní ve stanu, zvlášť v letních měsících je potřeba počítat s velkým turistickým ruchem – ubytování v horských chatách pravděpodobně neseženete ze dne na den, takže trasa s ubytováním pod střechou bude chtít včasné plánování a rezervaci ubytování.

Jak se na GR-11 dostanete?

Pokud zvolíte cestu letadlem, doporučujeme vyrazit z Prahy nebo Vídně do španělského města San Sebastian. Cena letenky s jedním přestupem se v obou případech pohybuje kolem 6000 korun na osobu. Pokud vyrazíte vlastním autem z Prahy, počítejte přibližně se 17hodinovou cestou. 

Ze San Sebastianu už je to pak na samotný start trasy GR-11 u majáku Cabo de Higuer kousíček a za pár EUR vás doveze taxík, nebo si můžete trasu trošku prodloužit a vyrazit pěšky.

Na trasu se můžete vydat i z opačného směru od Cap de Creus. V takovém případě to budete brát přes Barcelonu a čeká na vás pár přestupů v autobusu, než se do startu dostanete. 

Ne všechny GR stezky mají stovky kilometrů. Některé zvládnete s trochou tréninku ujít i během týdne. Sem patří například GR-221, kterou najdete na Mallorce. Na 130 kilometrech vás provede pohořím Serra de Tramuntana (které se nachází i na seznamu UNESCO). 

Protože je Mallorca (podobně jako zbytek Španělska) v letních měsících nejen plná turistů, ale také rozpálených slunečních paprsků, ideální je na tento trek vyrazit začátkem jara nebo v polovině podzimu. 

Jak se na GR-221 dostanete? 

Optimální je vyrazit letecky z Vídně do přístavního města Palma Mallorca. Cena přímé letenky z Vídně začíná už kolem 1600 korun na osobu, pokud byste chtěli vyrážet z Prahy, počítejte s přestupem a cenou kolem 5000 Kč. 

Potom už se stačí přesunout autobusem do výchozího bodu v Sant Elm. Nejlepší možností je nasednout na autobus, který vás do výchozí vesničky doveze přibližně za hodinu a půl. 

GR treky patří k těm nejlepším v Evropě. Současně jsou i velmi náročné. Určitě byste na ně měli vzít kromě dostatečné výbavy i parťáka, který je zvlášť v cizině zásadním „bezpečnostním prvkem”. 

Svatojakubská cesta – tradiční pouť nejen pro ty, co chtějí najít sebe samotné

Svatojakubská cesta (nebo také Camino de Santiago) patří možná k těm nejznámějším evropským trasám. Jedná se o tradiční křesťanskou pouť, která si však dnes našla svou popularitu mezi všemi, kdo hledají únik z šedi každodennosti, chtějí poznat, co dokážou a možná objevit svá skrytá zákoutí. 

Svatojakubská cesta poutníkům přibližně na 800 kilometrech nabízí krásnou přírodu, objevování místní (především francouzské a španělské) kultury, lidí, přírody a památek. 

Zajímá vás o Svatojakubské cestě víc? Přečtěte si článek

Svatojakubská cesta: měsíc podél moře i horami Španělska

Cesta tradičně začíná ve francouzském Saint-Jean-Pied-de-Port, odkud se vydáte na trasu k samotnému hrobu apoštola Jakuba ve španělském Santiagu de Compostela. 

Po cestě se můžete ubytovat v poutnických noclehárnách, tzv. albergue, které nabízejí levné ubytování (cena se pohybuje do 10 EUR) s minimem soukromí – většinou se jedná o místnost, kde přespává několik lidí najednou. Další variantou je ubytování v hotelích a penzionech, kde samozřejmě zaplatíte o něco více, ale získáte mnohem větší komfort. Ať už si zvolíte jakoukoliv z těchto možností, doporučujeme ubytování rezervovat s dostatečným předstihem.

S trochou štěstí se vám povede ubytovat i u místních, což je varianta, při které poznáte nejautentičtější život, ale na tuto možnost se rozhodně nevyplatí spoléhat. Naopak velmi spolehlivou a nejlevnější variantou je ubytování ve vlastním stanu, ale v takovém případě budete muset hledat místa, kde je tato možnost legální.

Santiago de Compostela, Ester Dobiášová

Kromě Francie můžete na Camino de Compostela vyrazit také třeba z portugalského Porta (Camino Português). Tato trasa je vhodná i pokud nemáte možnost jít několik týdnů v kuse. Má totiž „jen” 240 kilometrů a zabere vám přibližně dva týdny.

Možná nejtradičnější variantou je tzv. trasa Camino Primitivo, která začíná ve španělském Oviedu.

Vyrazit můžete také ze severu. Camino del Norte začíná ve městě Irun a vede kolem Biskajského zálivu a kromě jiného poznáte například město San Sebastian, Bilbao a mnoho dalších. Stejně jako na ostatních trasách, i zde vás krajina uchvátí.

Nejdelší trasa Camino de Compostela začíná v jihošpanělském městě Seville a nachodíte při ní přibližně 1000 kilometrů.

Chcete vyrazit na svůj první zahraniční trek? Zjistěte si místní podmínky

První trek po Evropě je jedinečný zážitek, na který jen tak nezapomenete. Pokud na něj chcete vzpomínat jen v dobrém, určitě je důležitá pořádná příprava. 

Než kamkoliv vyrazíte, určitě si zjistěte místní podmínky. Věděli jste, že například ve Skandinávii byste vůbec neměli nosit oblečení s maskovacím vzorem? Ano, u nás tak oblíbené maskáče vám v zahraničí mohou způsobit problém. Problém vám ve Skandinávii mohou ale způsobit třeba i brambory…

Ledovcové jezero Königssee, Jan Rais

Ještě přísnější pravidla napříč evropou platí pro sebeobranné prostředky. V tomto má každá země nastavená svá vlastní pravidla. Někde u sebe dokonce nesmíte mít ani nůž a takový pepřový sprej je například ve Velké Británii a v zemích Beneluxu považován za střelnou zbraň a jako takový na něj platí úplný zákaz. 

Bezpečnost na prvním místě

To platí ať už vyrážíte na Šumavu nebo na zmíněnou Pacifickou hřebenovku. Přečtěte si články, ve kterých mluvíme o výbavě i bezpečnostních opatřeních, které byste měli při jakémkoliv treku dodržovat:

  • V článku Jak na bezpečné cestování? Praktické tipy se dozvíte všechno, co byste si měli zjistit a ověřit, než se na vlastní pěst vydáte do zahraničí – ať už za kulturou a památkami nebo na několikadenní trek.
  • Lékárnička je základ pro každého dobrodruha, ať už chodí kdekoliv. A čím dále od civilizace jste, tím důležitější je. Co byste měli mít vždy při ruce v cestovní lékárničce? U lékárničky opět platí, že byste si měli při jejím balení na cestu zjistit, jestli neobsahuje něco, co by vám mohlo v cílové zemi způsobit nepříjemnosti. Nezapomeňte si přečíst ani článek Jak ošetřit zranění v přírodě. Protože i těm nejopatrnějším a nejšikovnějším se může přihodit nehoda – ať už jde o bodnutí otravným hmyzem, třísku, která se snadno může zanítit, nebo v nejhorším případě třeba o vymknutý kotník.  
  • A v neposlední řadě byste samozřejmě neměli zapomínat ani na pořádnou hydrataci. V Česku skoro na každém kroku můžete narazit na studánku nebo pramen (i když v posledních letech se na to rozhodně nevyplatí spoléhat). Nebo alespoň na potok, ze kterého se můžete napít s pomocí spolehlivého vodního filtru. Pokud vyrážíte do zahraničí, kde nenarazíte každých pár kilometrů na vesnici s otevřenou večerkou nebo hospodou, nezapomeňte si zjistit, jak co nejefektivněji dodržovat pitný režim – a jaké příležitosti se po cestě nabízejí. 

Důležitá rada na konec – vybavení si před cestou pořádně otestujte!

Ještě máme jednu důležitou věc, která se týká samotné výbavy na delší trek. Nikdy nevyrážejte s výbavou, kterou jste si neotestovali. To se týká všeho – od stanu až po ponožky. 

  • Určitě vám nemusíme popisovat, jakou neplechu dovedou nadělat boty, které vám pořádně nesedí – a to, jestli jsou ideální i na delší trek, často poznáte až po pár desítkách nachozených kilometrů. Ale neplatí to jen o botách.
  • Pokud na cestu vyrazíte s novým, nevyzkoušeným stanem, může se stát, že se začne stmívat a vy zjistíte, že si s ním vlastně nevíte rady. Proto byste si ho měli alespoň párkrát složit „nanečisto” a ideálně v něm strávit i nějakou tu noc. Nezapomeňte si přečíst náš článek Jak vybrat stan.
  • Důležitou, často podceňovanou součástí výbavy jsou také vhodné ponožky. I ty mají velký vliv na to, jestli se vám udělají puchýře a jak se vám pošlape. 

Před dlouhým trekem byste měli dobře znát každou část své výbavy a mít maximální jistotu, že vám po pár kilometrech nepřipraví nepříjemné překvapení. Pak už můžete vzít jen mapu, powerbanku a vyrazit.